Ukrajina? Jen slepenec z polského, českého a ruského území, prohlásil Putin

Aféra Cablegate

Co se na WikiLeaks píše o Česku a další podrobnosti ze zveřejněných dokumentů - ČTĚTE ZDE

Server WikiLeaks slibuje, že během příštích dnů zveřejní na čtvrt milionu dokumentů z amerického ministerstva zahraničí USA. Mají se týkat například dění na Korejském poloostrově, íránského jaderného programu i vztahů s Čínou. Sledujeme pro vás na iHNed.cz.

Server WikiLeaks pokračuje ve zveřejňování tajných dat. Další várka odkryla korespondenci, ve které Egypt připouští, že pokud Írán získá jadernou zbraň, bude o její sestrojení usilovat také. Izraelskou ochotu výměny území s Palestinou i Putinovu charakteristiku Ukrajiny.

V materiálech zveřejněných v úterý se objevily další informace o ruském premiérovi Vladimiru Putinovi, jehož vůdcovské schopnosti američtí diplomaté v jiném kabelogramu kritizovali.

Putin v roce 2008 na summitu NATO označil Ukrajinu, která se o členství v alianci ucházela, za "umělý výtvor slepený z polského, českého, rumunského a hlavně ruského území". Informoval o tom polský list Dziennik-Gazeta Prawna.

Další depeše přináší vyjádření izraelského prezidenta, že o je ochoten vyměnit si s Palestinci území.

"Netanjahu vyjádřil podporu návrhu na výměnu území. Zdůraznil, že nechce vládnout západnímu břehu Jordánu a Gaze, ale spíš zastavit útoky, které odtud přicházejí," uvádí zveřejněný kabelogram z Izraele, který pochází z února 2009.

Zástupci izraelské vlády ale podle agentury AP popřeli, že by Benjamin Netanjahu vůbec někdy na výměnu území byl ochoten přistoupit.

Palestinci navrhovali, že by Izraeli postoupili část své autonomní oblasti, na níž leží židovské osady, výměnou za jiné izraelské území. Představitelé židovského státu se k návrhu ale stavěli zdrženlivě.

Korespondence z roku 2008 ukázala, že Egypt nevylučuje spuštění vojenského jaderného programu. "Všichni se bojíme (jaderné bomby v rukou Íránu)," řekl údajně americkým diplomatům v Káhiře egyptský prezident Husní Mubarak.

Pokud by Teherán skutečně atomovou zbraň sestrojil, Egypt by byl nucen zahájit vlastní program jaderného zbrojení, cituje prezidenta zveřejněný dokument.

Z úsilí o sestavení nukleární bomby obviňují Írán západní státy. Dříve zveřejněné americké kabelogramy ukázaly, že kvůli obavám z jaderně vyzbrojeného Íránu nabádaly arabské země USA k útoku proti Teheránu.

Mubarak se ve zveřejněném materiálu také kriticky vyjadřuje k zavedení demokratického režimu v Iráku. "Zapomeňte na demokracii, Iráčané mají příliš drsnou povahu," řekl americkým diplomatům. V Bagdádu by podle něj měl vládnout "spravedlivý diktátor".

Obrazem: Alfa samec a teflonová kancléřka. Co si o sobě státníci přečtou na WikiLeaks přejít do fotogalerie

V dalších zveřejněných materiálech si američtí diplomaté stěžují na amnestie, které udělil afghánský prezident Hamíd Karzáíí. Podle kabelogramu nechal bez soudu propustit asi čtvrtinu z 629 zločinců, které afghánské správě předaly mezinárodní síly. Amnestii udělil také policistům odsouzeným za to, že autem převáželi 124 kilogramů heroinu. Také dříve zveřejněné depeše Karzáího označovaly za "slabou osobnost" a jednoho z jeho bratrů za zkorumpovaného pašeráka drog.

Server WikiLeaks zatím publikoval necelé tři stovky diplomatické korespondence. V příštích dnech a týdnech jich chce zveřejnit celkem přes čtvrt milionu. Řada evropských vlád již zveřejnění materiálů kritizovala, některé ale poukazují také na špatné kroky americké administrativy, jako tomu bylo například při nařízeném špehování špičky OSN.

Čína se k nim odmítla vyjádřit a vyzvala USA, aby záležitost "odpovídajícím způsobem vyřešila". Venezuelský prezident Hugo Chávez, který vystupuje jako velký odpůrce Spojených států, doporučil americké ministryni zahraničí Hillary Clintonové, aby kvůli aféře odstoupila.

Spojené státy zveřejnění dokumentů kritizují. Podle deníku The Washington Post ministerstva zahraničí a spravedlnosti prověřují, zda je možné vést v USA proti serveru WikiLeaks a jeho zakladateli Julianu Assangeovi trestní stíhání na základě zákona o špionáži. Obamovu administrativu podpořila také Austrálie, domovská země Assangea.