Server WikiLeaks slibuje, že během příštích dnů zveřejní na čtvrt milionu dokumentů z amerického ministerstva zahraničí USA. Mají se týkat například dění na Korejském poloostrově, íránského jaderného programu i vztahů s Čínou. Sledujeme pro vás na iHNed.cz.
Portál WikiLeaks funguje od roku 2007 a nabízí citlivé údaje o velkých firmách, politicích i vládách. V minulosti zveřejnil například záznamy z věznice Guantánamo, seznam členů neonacistických organizací či tajné manuály mormonů a scientologů.
Server dostal ocenění od renomovaného týdeníku The Economist či organizace Amnesty International.
Veřejné mínění rozbouřil letos v červenci a v říjnu, kdy zveřejnil komunikaci polních velitelů z afghánské války a dokumentaci o spojeneckých operacích v Iráku. Za únik statisíců dokumentů na veřejnost zatím nebyl nikdo obviněn.
Afghánistán: 26. července zveřejnil WikiLeaks na internetu kolem 80 000 tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o sílícím a stále lépe organizovaném povstání Talibanu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v Afghánistánu.
Irák: 23. října zveřejnil WikiLeaks 391 831 utajovaných amerických vojenských dokumentů o válce v Iráku, většinou polních hlášení nižších velitelů z let 2004-2009. Mluvčí Pentagonu Geoff Morrell označil tento největší únik svého druhu v USA za ostudný, irácký premiér Núrí Málikí obvinil server ze špinavé politické hry.
Hlavní body ze zveřejněných dokumentů o válce v Iráku:
1) týrání vězňů: informace o týrání, vraždách i znásilněních, jehož se na vězních dopouštěli iráčtí vojáci a policisté, což nebyly americké úřady schopny vyšetřit;
2) civilní ztráty v Iráku činily podle těchto dokumentů 66 081 osob, podle statistiky zveřejněné americkou armádou v červenci 2010 zahynulo v Iráku v letech 2004-2008 77 000 Iráčanů (podle iráckých zdrojů to bylo 85 694 civilistů); podle dokumentů zabily americké síly 600 až 700 iráckých civilistů na kontrolních bodech v Iráku nebo při chybné střelbě na civilisty;
3) odhaleny nové případy údajně bezprávného zabíjení civilistů, do něhož se zapojila i americká soukromá bezpečnostní firma dříve známá pod jménem Blackwater, nyní Xe Services;
4) íránský vliv: z dokumentů vyplývá, že íránští agenti trénovali, vyzbrojovali a řídili ozbrojence šíitských milicí v Iráku, kteří měli zabíjet a unášet Američany.
Server WikiLeaks v neděli postihl výpadek jen několik hodin předtím, než chtěl na internetu zveřejnit další tajné diplomatické dokumenty USA. Jeho správci prostřednictvím svého účtu na sociální síti Twitter uvedli, že za to může soustředěný útok. Stránka byla zaplavena více požadavky, než dokáže zvládnout, a tím vyřazena z provozu.
Ani to ale nezabránilo zveřejnění citlivého obsahu. Pět velkých světových médií publikovalo na svých webech úryvky z diplomatické korespondence a od 23:00 SELČ začal protokoly zveřejňovat i samotný server.
WikiLeaks má celkem k dispozici na čtvrt milionu depeší, ze kterých v neděli New York Times, Spiegel, Guardian, El País a Le Mond čerpaly jen zčásti. Server redakcím materiály poskytl bez jakýchkoli podmínek s výjimkou jednotného data a času zveřejnění. Ve všech pěti médiích byly v minulých týdnech do přípravy zveřejnění zapojeny desítky redaktorů i externích odborníků a redakce si mezi sebou ještě před zveřejněním své materiály vyměnily.
Už první ukázky stačily, aby WikiLeaks dostálo slovům italského ministra zahraničí Franka Frattiniho, podle něhož zveřejnění americké diplomatické korespondence znamená "11. září světové diplomacie".
Američtí diplomaté podle zveřejněných depeší například dostali za úkol špehovat vedení Organizce spojených národů. Interní zprávy také mimo jiné svědčí o naléhání saúdskoarabských politiků na USA, aby zaútočily na Írán. Obsahují i nepříliš diplomatická hodnocení mnoha předních světových politiků.
Ruský premiér Vladimir Putin je podle nich alfa samec, zato jeho druh a přítel, prezident Dmitrij Medveděv, je jako politik pomalý a mdlý. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy je podle publikovaných výňatků císař, který je nahý, a afghánský prezident Hamíd Karzáí paranoik posedlý konspirací.
Přečtěte si ukázky z první várky - ZDE
Bílý dům únik informací promptně odsoudil. "Zprávy zasílané diplomaty do Washingtonu ze své povahy představují otevřené a často neúplné informace. Nejsou vyjádřením politiky, ani pokaždé nemají vliv na definitivní politická rozhodnutí," uvedl Bílý dům.
Americké ministerstvo zahraničí v minulých dnech různé vlády s předstihem informovalo, že některé dokumenty mohou být považovány za kompromitující, urážlivé nebo znevažující. Některým státníkům osobně telefonovala ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Příkladem těchto "příprav" je Polsko, jehož ministerstvo je údajně na zveřejnění tajných amerických dokumentů připraveno. Podle mluvčího polského ministerstva zahraničí Marcina Bosackého by se publikované texty mohly týkat hlavně dvoustranných americko-polských rozhovorů o umístění prvků amerického protiraketového štítu v Polsku.
Česko "varováno" nebylo
Stejně jako Polsko, vedla jednání s USA za prezidenta Bushe i Česká republika. Týkala se umístění radaru v Brdech, který měl být důležitou součástí chystaného protiraketového deštníku. Kvůli chystanému úniku informací na WikiLeaks ale USA údajně Českou republiku nekontaktovaly.
V neděli pozdě večer WikiLeaks zveřejnil první depeši z pražské ambasády USA. Pochází z loňského října a týká se předchozí zářijové schůzky tehdejšího ministra zahraničí Jana Kohouta se šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou v New Yorku. Setkání se uskutečnilo krátce poté, co Spojené státy ustoupily od původního plánu protiraketové obrany, který počítal s vybudování radarové základny v Česku.
Clintonová na něm podle depeše "vyzvala Čechy, aby spolupráci obou zemí 'pojímali široce' a nesoustředili se jen na vojenskou spolupráci". Zmiňuje nicméně také silné odhodlání české strany podílet se významným způsobem i na novém systému protiraketové obrany.
Podle "mapy amerických depeší", zveřejněné na webech magazínu Spiegel a listu Guardian, bylo z Prahy odesláno celkem 1271 depeší, zhruba stejný počet odešel z Bratislavy.
530 bylo důvěrných, 42 tajných a nejvyššímu stupni utajení - nepřístupném cizincům - podléhalo 27. Nejvíce protokolů (257) z české metropole přišlo v roce 2006.
Dokumenty WikiLeaks skládají z celkem 243 270 depeší, které ministerstvu zahraničních věcí ve Washingtonu přicházely z velvyslanectví, konzulátů a zastoupení na celém světě. Kromě toho má WikiLeaks k dispozici i 8017 direktiv ministerstva k diplomatickým zastoupením.
Nejstarší zpráva pochází z roku 1966, drtivá většina ale byla odeslána od roku 2004, kdy byla zavedena databáze SIPRNet. Počet depeší průběžně rostl, jen v prvních dvou měsících letošního roku jich bylo odesláno 9005.
Spolupracovníci v nebezpečí?
Poslední slovní přestřelka mezi americkou vládou a správci WikiLeaks proběhla v neděli. USA odmítly se serverem vyjednávat o zveřejnění dokumentů a zároveň zakladatele WikiLeaks Juliana Assangea upozornily, že zveřejněním ohrozí životy některých lidí, kteří spolupracují s Američany.
"Nezahájíme jednání o zveřejnění nelegálně získaných tajných amerických dokumentů," napsal právník amerického ministerstva zahraničí Harold Koh v otevřeném dopisu Assangeovi.
Riziko ve zveřejnění dokumentů vidí i americký velvyslanec v Německu Philip Murphy. "Pro mnoho lidí, kteří nám dodávají informace v zemích, jež nejsou našimi přáteli, to bude nebezpečné," řekl nedělníku Bild am Sonntag. Zveřejnění dokumentů ale podle velvyslance bude mít vliv i na fungování americké diplomacie. "Vycházíme z toho, že mnoho našich velvyslanců bude vypovězeno," dodal.
Assange na tiskové konferenci v jordánském Ammánu americké varování odmítl. "Pokud víme, ani jeden člověk nepřišel kvůli úniku tajných informací k úhoně," prohlásil.
Pětice médií, která v neděli jako první publikovala ukázky z protokolů, v redakčních komentářích zdůraznila, že z publikovaných materiálů vynechala veškeré pasáže, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit konkrétní osoby.
Assange ve videovstupu z neznámého místa dodal, že tajné dokumenty se týkají "každého většího problému" dnešního světa. "Materiály, které se chystáme publikovat, zahrnují v zásadě všechny závažné problémy týkající se každé země světa."
Místo svého momentálního pobytu odmítl upřesnit, ale přímo v Jordánsku údajně není. "Jordánsko není nejlepší místo na světě, když máte CIA za zadkem," řekl novinářům Assange.
Postupné zveřejňování
Podle britského listu Sunday Telegraph neumístí WikiLeaks na internet všechny dokumenty najednou, ale bude je postupně zveřejňovat v tematických balíčcích po celý příští týden.
V úterý by podle deníku měly být na internet uvedeny dokumenty o Jižní a Severní Koreji a o americké věznici pro podezřelé z terorismu na základně Guantánamo. Na středu plánuje WikiLeaks zveřejnění materiálů o Pákistánu a o boji proti pirátům. Ve čtvrtek se objeví dokumenty o vztazích mezi USA a Kanadou, v pátek zprávy o korupci v Afghánistánu. Příští víkend by zveřejňování měly uzavřít balíčky informací o Jemenu a o Číně.
Materiály připravené ke zveřejnění podle Sunday Telegraphu pochází z doby od ledna 2009 do června 2010. Pokrývají tak prvních 18 měsíců vlády amerického prezidenta Baracka Obamy.
WikiLeaks letos už dvakrát zveřejnil tajné dokumenty o válce v Iráku a spojeneckých operacích v Afghánistánu.
Ukázky z WikiLeaks: Kdo je přítel a kdo ne
- Ruského premiéra Vladimira Putina a jeho italského kolegu Silvia Berlusconiho pojí úzké přátelství, a to natolik úzké, že jsou z toho USA nervózní. Přátelí se už pět let a strávili spolu několik dovolených včetně divokých oslav. Ruský prezident Dmitrij Medveděv je "pomalý a mdlý". Dokumenty obsahují informace o údajných stycích ruské vlády s organizovaným zločinem.
- Velkou nedůvěru má americká diplomacie vůči francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, který prý nevynechá příležitost, aby poškodil americkou zahraniční politiku.
- Washington a Londýn mají velmi vážné obavy o bezpečnost pákistánského jaderného zbrojního programu. V Turecku USA velmi pečlivě sledují islamistické tendence tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
- Pokud jde o jaderný program Íránu, předáci arabských zemí údajně soukromě vybízeli k leteckému útoku na Írán, protože lepší je prý konvenční válka dnes než jaderná válka zítra. Podle ministra obrany USA Roberta Gatese by ale jakýkoli úder plány Íránu jen nanejvýš o tři roky oddálil.
- V dokumentech je obsažena "devastující kritika" britských bojových operací v Afghánistánu a stížnosti na nevhodné chování členů britské královské rodiny.
- Dokumenty ukazují na velkou nedůvěru, jakou mají USA vůči afghánskému vedení. Když loni afghánský viceprezident Ahmad Ziá Masúd odjel do Spojených arabských emirátů, vezl s sebou 52 milionů dolarů v hotovosti. Afghánský prezident Hamíd Karzáí je "slabá osobnost" a paranoik posedlý konspirací.
- Pokud jde o teroristickou síť Al-Káida, jejími hlavními sponzory zůstávají Saúdové. Katar, který hostí americkou vojenskou základnu, je ve svém protiteroristickém úsilí z celého regionu nejslabší a jeho tajná služba se zdráhá proti teroristům zakročit.
- Pozornost věnují dokumenty věznici na základně Guantánamo. USA například podmiňovaly uspořádání americko-slovinského summitu tím, že Slovinsko přijme na svém území jednoho z vězňů. Tichomořský ostrov Kiribati dostal za přijetí skupiny dalších vězňů příslib milionů dolarů. Pro Belgii by zase podle amerických diplomatů bylo přijetí většího počtu vězňů z Guantánama "lacinou cestou, jak se dostat v Evropě do popředí".
- Diplomatické protokoly obsahují srovnání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s Adolfem Hitlerem. Obsahují profil libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, jehož na jeho cestách vždy doprovází "smyslná ukrajinská blondýna" jako zdravotní sestra.
- Dokumenty ukazují, jak USA využívají svá velvyslanectví jako součást globální špionážní sítě. Diplomaté mají za úkol získávat nejen informace od svých kontaktních osob, ale i detaily osobního charakteru, značky jejich aut, čísla kreditních karet a dokonce otisky prstů a vzorky DNA.
- Američtí představitelé dostali úkol vyvíjet špionážní činnost i proti vedení OSN. Diplomatické kabelogramy požadují informace o telefonní síti, kterou využívá vedení OSN, o bezpečnostních opatřeních, přístupových heslech nebo soukromých komunikačních kanálech vedoucích osobností OSN.
- Čínské komunistické vedení podle dokumentů řídilo útok proti počítačovým systémům firmy Google. Čínští hackeři údajně pronikli i do počítačů americké vlády a jejích západních spojenců.
