Řekové rozhodují o budoucnosti vlády. Prohra může přiblížit státní bankrot

První kolo regionálních a místních voleb v Řecku pravděpodobně přinese vítězství vládním socialistům (PASOK). Vyplývá to z předběžných výsledků po sečtení 11 procent odevzdaných hlasovacích lístků odevzdaných v místních volbách. Pokud výsledky nezvrátí další sčítání, pak socialisté premiéra Jorgose Papandrea pravděpodobně odvrátili hrozbu předčasných parlamentních voleb.

Papandreovi socialisté podle agentury AP průběžně vítězili v sedmi z 13 soubojů o guvernérská křesla. Kandidát socialistů podle předběžných výsledků vyhrál i v klíčových volbách v Aténách a širším okolí, kde mohly volit tři miliony, tedy zhruba třetina, všech oprávněných voličů.

Volby byly pokládány za neoficiální referendum souhlasu obyvatel s přísnými ekonomickými škrty, které si vynutila hospodářská situace v zemi. Papandreu v sobotu prohlásil, že pokud se lidé k jeho socialistům otočí zády, předčasné volby budou nevyhnutelné.

Popularitu jeho kabinetu, který je u moci teprve rok, razantně snížily drastické kroky k ozdravení státních financí těžce zkoušených finanční krizí. Boj se špatnou hospodářskou situací v zemi vedl mimo jiné i ke snižování důchodů a mezd státním zaměstnancům. Ti přijdou téměř o 20 procent dosavadního platu. Věk odchodu do důchodu se z dosavadního průměru 61,3 roku zvýší na 65 let a důchody se naopak sníží.

Podle agentury Reuters, jež se odvolává na průzkum televize Antenna, je ale proti předčasným volbám 80 procent Řeků.

Pravicová opozice téměř deset milionů voličů vyzvala, aby hlasování využili k vyjádření nelibosti se současným postupem vlády.

Papandreu odmítl upřesnit v procentech, co bude považovat za úspěch a neúspěch ve volbách. Jeho vyjádření se očekává později večer.

Místní sdělovací prostředky s odkazem na nejmenované zdroje uvádějí, že by socialistům z PASOK stačil aspoň čtyřprocentní náskok nad hlavní opoziční stranou Novou demokracií (ND).

Podle týdeníku The Economist by předčasné volby pravděpodobně vedly ke vzniku slabé koalice a zvýšily by riziko státního bankrotu. Investoři proto místní volby ostře sledují. Trh na výroky premiéra již v pátek reagoval dalším nárůstem rizikové přirážky u řeckých dluhopisů.

Popularitu kabinetu, který je u moci teprve rok, razantně snížily právě drastické kroky cílené na ozdravení státních financí. Boj se špatnou hospodářskou situací v zemi vedl mimo jiné i ke snižování důchodů a mezd státním zaměstnancům.

Státní zaměstnanci přijdou téměř o 20 procent svého dosavadního platu. Věk odchodu do důchodu se z dosavadního průměru 61,3 roku zvýší na 65 let a důchody se naopak sníží.

Úspory také byly jedním z důvodů reformy státní správy. Prudce se snížil počet zastupitelů na krajské a obecní úrovni. Všech 57 krajů se shluklo do 13 regionů, v jejichž čele budou guvernéři. Počet radnic se snížil z 1034 na pouhých 325. Registrováno je přes 9,8 milionu oprávněných voličů.

Během letošního roku proti snižování mezd a důchodů stávkovaly a v ulicích demonstrovaly již několikrát tisíce Řeků. Odbory slibují, že budou v protestech pokračovat i nadále, a to zejména poté, co vláda oznámila své plány ohledně zvyšování daní v příštím roce.

Evropská unie a Mezinárodní měnový fond se s Řeckem, jemuž na jaře hrozil státní bankrot, v květnu dohodly na tříleté úvěrové pomoci do výše 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč).