Nečas: Změny v Lisabonské smlouvě by Češi schvalovali v referendu

Pokud by se Evropská unie shodla na úpravě lisabonské smlouvy a znamenalo by to přenesení pravomocí na evropskou úroveň, pak by Češi o těchto změnách pravděpodobně rozhodovali v referendu. Novinářům to ve čtvrtek řekl český premiér Petr Nečas. O případných úpravách "Lisabonu" bude jednat ve čtvrtek začínající summit EU v Bruselu.

Přenosem pravomocí by podle premiéra bylo dočasné odebrání hlasovacích práv členským zemím, které nebudou plnit rozpočtová pravidla. Právě to je částí návrhů, které chtějí prosadit dva klíčoví členové unie: Německo s Francií.

Nečas podotkl, že česká vláda má tři právní posudky, podle nichž by takové odebrání práva hlasovat mohlo znamenat konflikt s českou ústavou.

Evropský bič na rozpočtové hříšníky neprošel. Merkelová prý couvla Sarkozymu – čtěte ZDE

Nečas se shodl s Radičovou: EU by měla u deficitu zohlednit penzijní reformu – čtěte ZDE

Návrhy se sice týkají jen eurozóny, avšak schválit by je musely jednomyslně všechny členské země EU. Eurozonu tvoří 17 z nich, dalších osm se zavázalo do ní vstoupit (ač není časově určeno kdy); výjimku mají v tomto smyslu Británie a Dánsko.

Berlín s Paříží kromě pozastavení hlasovacích práv v Radě EU, která sdružuje členské země unie, chtějí také vytvořit trvalý stabilizační mechanizmus zajišťující finanční stabilitu eurozóny. Takový mechanizmus, který by ve spolupráci s MMF v případě potřeby disponoval až 750 miliardy eur, už existuje, avšak je časově omezen rokem 2013.

Podle Rehna by bylo lepší, kdyby se smlouva EU neměnila

Podle eurokomisaře pro měnové otázky a ekonomiku Olliho Rehna by bylo lepší neměnit základní smlouvu Evropské unie kvůli současným debatám o posílení rozpočtových pravidel EU a předcházení případným budoucím krizím, jaké způsobily dluhové potíže Řecka. Po změně volají Německo s Francií. O možnosti úprav zdlouhavě a složitě domlouvané lisabonské smlouvy budou dnes v Bruselu jednat šéfové států a vlád.

"Podle mého názoru je mnohem lepší zacílit se na to (reformy pravidel a vznik nástrojů pro řešení případných krizí) beze změny smlouvy, avšak nemyslím si, že by se to mělo zcela vyloučit," citovala dnes Rehnovo vyjádření pro finskou televizní stanici MTV3 agentura Reuters.

Návrhy Německa a Francie, tedy dvou klíčových států v "sedmadvacítce", zřejmě vyvolají rozporuplné reakce. Na revizi pravidel se dohodli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy před několika dny ve francouzském Deauville.

Výsledkem by podle nich měla být i změna lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, která začala platit loni a předtím se dlouho a velmi složitě dojednávala a ratifikovala. EU se kvůli tomu ocitla v krizi a po dokončení ratifikace z mnoha stran zaznívaly hlasy, že nyní by se měla unie mnohem více než na další institucionální a právní pře soustředit na konkrétní projekty a úkoly.

Němci teď ale chtějí, aby byl umožněn řízený bankrot státu eurozóny v případných potížích, nebo aby byla zemím nedodržujícím rozpočtová unijní pravidla byla pozastavena hlasovací práva. Z řady zemí ale zaznívají vůči návrhům, které by vyžadovaly změnu smlouvy, výhrady. K těmto zemím patří i Česko, kterému se nelíbí třeba možnost odebrání hlasovacích práv. To v pondělí na jednání ministrů zahraničí řekl i šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Podle něj by změna smlouvy mohla být riskantním omylem, který by mohl EU rozklížit.