Domů se už nevrátíme. Íránští diplomaté žádají Evropu o azyl

Na Západ! Íránští velvyslanci chtějí žít v Evropě. Po finském diplomatovi požádal o azyl také jeho kolega v Belgii. A jak tvrdí jejich opoziční uskupení, "další budou následovat".

Farzád Farhangian, tiskový atašé Íránské islámské republiky, se po skončení svého působení na bruselském velvyslanectví rozhodl, že Norsko požádá o azyl. A důvod? Nesouhlas s politikou prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.

"Ano, chci, aby tato vláda byla svržena," prohlásil diplomat na adresu Teheránu.

Pouhý den předtím oznámil záměr požádat o azyl zástupce íránského velvyslance v Helsinkách Hosejn Alízáde. A zvolil si Finsko. Již v lednu na protest proti vládní politice v Íránu opustil svůj úřad v Oslu íránský konzul Mohammad Rezá Hejdarí. Norsko mu následně poskytlo politický azyl.

Všichni se tak rozhodli na základě porušování lidských práv po loňských volbách v Íránu. Tvrdí také, že režim na diplomaty vyvíjí nátlak. "Odehrály se schůzky, existují direktivy a varování, protože režim si tuto hrozbu (dezerce diplomatů) uvědomuje," řekl Farhangian.

Zároveň se sám přidal k hnutí "Zelené velvyslanectví", kde se opoziční diplomaté sdružují. Podle Farhangiana je členem ještě jeden bývalý íránský diplomat zběhlý z USA a další dva z Japonska a z Dánska.

A jejich cílovou destinací bývají nejčastěji právě státy Skandinávie, která politický azyl poskytuje poměrně ochotně a je známá také svým štědrým sociálním systémem. Vedle USA či Kanady je pro Íránce jedním z nejpopulárnějších míst. Ve Finsku například žije kolem 2500 íránských přistěhovalců. Azyl v této zemi jen v předchozích dvou letech získaly asi tři stovky Íránců.

Sám íránský režim si to na mezinárodní scéně neulehčuje. V posledních měsících se na něj snesla kritika především kvůli odsouzení ženy obviněné z cizoložství k smrti ukamenováním. Trest byl zatím pozastaven, právě na celosvětový nátlak.