WikiLeaks chystá nový únik tajných informací z Iráku. A bude masivnější

Server WikiLeaks hodlá zveřejnit tajná polní hlášení amerických vojáků z irácké války. Na své webové stránce o tom informoval americký týdeník Newsweek. Server, který se zaměřuje na zpřístupňování utajených informací, již nedávno vyvolal celosvětový rozruch a nelibost americké vlády, když zveřejnil desítky tisíc takových zpráv z války v Afghánistánu.

Zástupci serveru už podle Newsweeku jednají spolu s londýnskou neziskovou novinářskou organizací Výbor pro investigativní žurnalistiku o zveřejnění dokumentů z irácké války, a to s některými televizemi a tištěnými médii v několika státech. Podobně jako v případu úniku tajných hlášení z války v Afghánistánu by dotyčná média své reportáže vytvořené na základě informací z Iráku měla zveřejnit ve stejný den.

Podle Iaina Overtona z londýnské neziskové organizace je objem tajných polních hlášení z Iráku "masivní" a předčí více než 92.000 takových zpráv z afghánského konfliktu, jež server WikiLeaks zpřístupnil médiím. Půjde prý o největší únik vojenských zpravodajských informací v historii.

Lze očekávat, že nový únik informací podobně jako v minulosti vyvolá kritiku americké administrativy. Její činitelé po předchozím zveřejnění tvrdili, že takové jednání ohrožuje životy jak amerických vojáků, tak Afghánců, kteří s nimi spolupracují. Únik informací kritizovaly i další země, například Velká Británie a Afghánistán.

Známé světové deníky už dokumenty obdržely

Afghánská hlášení pocházela z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o stále sílícím a stále lépe organizovaném povstání Talibanu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v Afghánistánu. Podle zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assangeho svědčí o válečných zločinech.

Server informace dopředu poskytl americkému deníku The New York Times (NYT), britskému listu The Guardian a německému časopisu Der Spiegel. Jejich zástupci se dohodli, že materiály zveřejní ve stejný den, zpracují je ale samostatně. Zároveň hlášení na svých stránkách zpřístupnil i server WikiLekas.

Únik mu přinesl celosvětovou proslulost, byť zdaleka nešlo o první tajné či jinak citlivé materiály, jež zveřejnil. V minulosti se na něm objevily například rozsáhlé záznamy textových zpráv, které si v době teroristického útoku na Spojené státy 11. září 2001 prostřednictvím pagerů posílali američtí státní zaměstnanci, policisté i očití svědci událostí. Server zveřejnil třeba i e-maily kandidátky na viceprezidentku Spojených států Sarah Palinové či americký protokol pro zacházení s vězni na základně Guantánamo.

Assangeho v současnosti ve Švédsku čeká vyšetřování kvůli znásilnění, jehož se údajně dopustil. Devětatřicetiletý Australan spáchání jakéhokoli sexuálního deliktu ve Švédsku popírá. Již v srpnu naznačoval, že za jeho obviněními mohou stát americké služby; byl prý australskými tajnými službami před podobnou možností varován.