Reforma bundeswehru je na stole: Konec povinné služby i menší armáda

Německý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg v ponděli představil plán reformy armády, který počítá s pozastavením povinné vojenské služby, profesionalizací armády a jejím početním zeštíhlením o třetinu na 163.500 vojáků ze současných 252.000. Navrhovaná reforma největšího evropského vojska Severoatlantické aliance (NATO) však ale zatím nemá plnou politickou podporu celé vládní koalice a je předkládána jako předmět k diskusi.

Branná povinnost by sice podle návrhu nadále měla zůstat zakotvena v německé spolkové ústavě, pouze by nebyla uplatňována. Armáda by místo toho zájemcům z řad mladých mužů a žen nabízela možnost dobrovolné "oťukávací" vojenské služby v trvání 12 až 23 měsíců, která by měla sloužit především k rekrutování mládeže do profesionálních armádních sborů. Během ní by si zájemci o profesionální vojenskou kariéru mohli vyzkoušet, zda je služba v armádě skutečně to, čím chtějí naplnit svůj aktivní život, a právě tak armáda by si mohla vytipovat, zda uchazeč má právě ty schopnosti a kvality, které vojsko potřebuje.

Guttenberg předložil celkem pět variant armádní reformy, nenechal však na pochybách, kterou z nich osobně považuje za nejlepší. Podle této jeho varianty by optimálních bylo 156.000 vojáků z povolání a ročně 7500 dobrovolných vojáků.

Z dalších variant reformy média vyzdvihují model s celkem 210.000 muži, z toho 30.000 by bylo povinných branců a 180.000 profesionálů; tato verze by byla podle Guttenberga "z hlediska demografického vývoje země ještě realizovatelná", ale také zřetelně dražší. K dalším možnostem patří zmenšení bundeswehru na celkem 150.000 vojáků, podle agentury DPA má však tato varianta malé šance na přijetí.

Výkonná, moderní a efektivní armáda

Cílem reformy je zvýšit výkonnost a efektivitu armády, učinit ji modernější a kompaktnější. Role bundeswehru v rámci NATO by se tak podle ministra neoslabila, ale naopak posílila, přičemž jeho využitelnost by se zřetelně zvýšila. V současnosti může bundeswehr vyslat na mírové akce do zahraničí jen 7000 až 8000 vojáků.

Podle dosavadních usnesení vlády by reforma armády měla do roku 2014 přinést státnímu rozpočtu úspory až 8,3 miliardy eur (asi 206 miliard korun). Guttenberg o svých představách reformy armády informoval kancléřku Angelu Merkelovou již o víkendu a v pondělí s nimi seznámil poslance parlamentních výborů. Merkelová chce o osudu branné povinnosti rozhodnout až po intenzivní politické debatě. Na její pozastavení nahlíží příznivě, zrušit brannou povinnost úplně a vyškrtnout ji z ústavy ale odmítá, uvedl v pondělí vládní mluvčí Steffen Seibert.

Křesťanskodemokratické strany (CDU a CSU) vládní koalice jsou ale v otázce branné povinnosti rozštěpeny. Protestují i sociální a humanitární organizace, protože pozastavením branné povinnosti by zanikla i náhradní vojenská služba a těmto organizacím by pak chyběly tisíce terénních pracovníků v nemocnicích, domovech důchodců a hospicích.

SPD: Vojenský výcvik všichni muži, v armádě dobrovolníci

Koaliční liberálové (FDP) jsou pro pozastavení branné povinnosti, opoziční Zelení jsou pro její zrušení. Největší opoziční síla, sociální demokracie (SPD), si reformu představuje jinak: vojenský výcvik by měli absolvovat všichni mladí muži, vlastní armádu by ale měli tvořit dobrovolníci.

Německo je jednou z mála západních zemí, v nichž je stále ještě uplatňována všeobecná branná povinnost. Od července však byla zkrácena povinná vojenská služba z devíti měsíců na půl roku.

Z 28 členských států NATO dosud branná povinnost platí v pěti. Kromě Německa jsou to Řecko, Turecko, Estonsko a Norsko. Česko ji pozastavilo od roku 2005. Znamená to, že branná povinnost může být opět zavedena při ohrožení státu nebo za válečného stavu.