Je konec. Za měsíc by měli Američané v Iráku především vyučovat a chránit

Bojová role USA v Iráku se blíží ke svému epilogu. Americký prezident Barack Obama před válečnými veterány potvrdil, že platí stanovený harmonogram, tedy 31. srpna.

Od září zůstane v Iráku 50.000 amerických vojáků. Působit budou hlavně jako cvičitelé iráckých bezpečnostních sil, budou se podílet na protiteroristických operacích a zajišťovat bezpečnost účastníků amerických programů obnovy.

I tyto zbylé jednotky musí podle americko-irácké bezpečnostní dohody z roku 2008 odejít do konce příštího roku. Při invazi v květnu 2003 měly USA v Iráku na 150.000 mužů a žen. Obama dnes zdůraznil, že za jeho vlády z Iráku odjelo už 90.000 z nich.

Prezident kladl důraz na to, že se věci v Iráku ubírají přesně podle harmonogramu, který stanovil krátce po nástupu do funkce. "Je tvrdou pravdou, že máme v Iráku stále ztráty. Ale naše poslání v této zemi se mění. Vojenské úsilí řízené naší armádou přechází v úsilí civilní, které povedou naši diplomaté," řekl Obama.

Americký prezident chce dokázat, že plní předvolební slib, že kritizovanou válku v Iráku ukončí. V listopadu se budou navíc konat důležité volby do Kongresu a Bílý dům chce dle agentur zjevně poukázat na úspěch Obamovy politiky.

Kolik je vlastně mrtvých?

Dnešní projev v Atlantě byl první z podobných akcí, které mají Obama i viceprezident Joe Biden na programu tento měsíc. "Chceme ukázat, že jestliže se prezident k něčemu zaváže, pak to splní," řekl mluvčí Bílého domu Bill Burton, který cestoval s Obamou do státu Georgia.

Tuto idylickou představu Washingtonu kalí situace v Iráku. Násilí tam v minulých týdnech přibylo, což se všeobecně připisuje mocenskému vakuu, které trvá od březnových parlamentních voleb. USA naléhají na Iráčany, aby koaliční vyjednávání urychlili. Redukce jednotek ale pokračuje bez ohledu na násilnosti.

Washington a Bagdád se přitom mimo jiné neshodují v bilanci obětí. Podle Bagdádu zemřelo v červencových útocích přes 530 lidí, z nichž skoro 400 byli civilisté. To by znamenalo, že by byl letošní červenec nejkrvavějším měsícem za více než dva roky. Americká armáda ale tvrdí, že mrtvých bylo 222.

Mnohem dramatičtější je ale pro Spojené státy situace v Afghánistánu. Obama přiznal, že tam USA narážejí na "ohromné potíže". "Je důležité, aby Američané věděli, že tam postupujeme vřed a že jsme zaměřeni na dosažitelné a jasně definované cíle," sdělil prezident.

Loni v prosinci rozhodl o posílení kontingentu v Afghánistánu o 30.000 lidí. Dnes k tomu řekl, že téměř všechny z těchto nových jednotek už do Afghánistánu dorazily. "Společně s afghánskými a mezinárodními partnery jsme přistoupili k ofenzívě proti Talibanu, útočíme na jejich vůdce a likvidujeme je v oblastech, kde měli dosud volné ruce," tvrdil Obama.

V civilních záležitostech se prý USA snaží přimět afghánskou vládu urychlit rozvoj, zaměřit se na boj proti korupci a na otevření cesty k tomu, aby bojující Afghánci složili zbraně. Obama se zmínil také o Pákistánu, na jehož území Taliban a Al-Káida z Afghánistánu ustupují. Podle Obamy jsou údery pákistánského vojska na Al-Káidu a její vedení ničivé.

V Afghánistánu chce Obama stahování prvních jednotek zahájit příští červenec. S vývojem v Afghánistánu ale v USA nepanuje spokojenost. Tamní konflikt trvá devět let a USA v něm přišly o víc než 1200 vojáků. Červenec byl pro Američany vůbec nejtragičtější měsíc od zahájení bojů - armáda ztratila 66 vojáků.