Nizozemskou vládu smetla lavina. Zemi po sto letech povede liberál

Liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) zvítězili v nizozemských volbách. Získali 31 mandátů a vůbec poprvé v historii se stali největší stranou v parlamentu. Ministerským předsedou byl liberál naposeldy před sto lety, upozorňuje Radio Netherlands.

Lídr strany Mark Rutte neskrýval svou radost. "Vážení, je to výjimečný večer. A vzrušující," řekl příznivcům strany. 

Liberálové zaznamenali i další historický prim - jejich vítězství je totiž výjimečně těsné. Jen o jeden mandát méně si připsala středolevá Strana práce.

Drtivá porážka vlády

Za pravého vítěze voleb ale agentury už po vyhlášení předběžných výsledků označily kontroverzního protiislámského politika Geerta Wilderse. Jeho Strana pro svobodu (PVV) získala 24 křesel, oproti dosavadním devíti.

Předvolební kampaň přitom naprosto ovládlo téma hospodářské krize a tradiční Wildersovo téma přistěhovalců výrazně ustoupilo do pozadí.  

"Wildersův zisk je opravdu monstrózní. Přinejmenším tak, jak velká je historická ztráta současného premiéra Jana Petera Balkenendeho a jeho Křesťanskodemokratické výzvy (CDA)," píše deník De Telegraaf.

Právě křesťanští demokraté utrpěli drtivou porážku. Ztráta celkem 20 poslaneckých mandátů z dosavadních 41 křesel znamená nejhorší výsledek od roku 1994 a čtvrté místo. Balkenende se v emotivním projevu po skončení voleb rozhodl odstoupit z čela strany a zároveň se vzdal poslaneckého mandátu. Vládní koalici vedl Balkenende od roku 2007.

Wilders ve vládě?

Významně si polepšily některé menší politické strany. Svůj historicky nejlepší výsledek zaznamenala Zelená levice (GL), která má deset mandátů - o tři více než dosud. Sedm nových mandátů - a celkově rovněž deset - má liberální strana Demokraté 66 (D66). Je velmi pravděpodobné, že obě tyto strany, nebo minimálně jedna z nich, zasednou v nové vládě.

Jako nejpravděpodobnější se v současnosti podle nizozemských médií jeví koalice VVD, CDA a PVV, která by však měla většinu pouhého jednoho hlasu. Rutte jí nicméně podle deníku De Limburger zkusí jako první možnost. Sám již připustil, že Wilderse do vlády přizve, protože nemůže ignorovat jeho velký zisk. Paradoxem je, že šéf PVV pro VVD v minulosti pracoval. "Je jasné, že Wilders by do vlády šel rád," píše De Telegraaf.

Vyloučen ale není ani vznik purpurové koalice mezi VVD, Stranou práce (PvdA), Demokraty 66 (D66) a Zelenou levicí (GL). Rutte se ale toto řešení nejspíš bude snažit odkládat, protože by mu spojení s levicovými stranami v podstatě znemožnilo provést citelné rozpočtové škrty, které před volbami sliboval.