Vláda na Ukrajině padla, Tymošenková odejde do opozice

Obrazem

Janukovyč políbil před patriarchou ikonu a stal se čtvrtým prezidentem Ukrajiny zobrazit

Ukrajinský parlament ve středu vyslovil hlasy 243 poslanců nedůvěru vládě vedené premiérkou Julií Tymošenkovou. Ústava poslancům ukládá, aby do třiceti dnů sestavili novou vládní většinu. Pokud se to nepodaří, vypíše prezident Viktor Janukovyč nové parlamentní volby. Právě Janukovyčův blok Strana regionů středeční hlasování vyvolal.

Podle hlasovacího protokolu nedůvěru podpořili všichni poslanci opoziční Strany regionů, proti premiérce bylo ale i sedm poslanců z jejího vlastního Bloku Julie Tymošenkové (BJuT), 15 z Naší Ukrajiny-Národní sebeobrany, 27 komunistů, 19 poslanců Bloku Lytvyna a tři nezařazení zákonodárci.

Tymošenková už dříve prohlásila, že pokud parlament vládě nedůvěru vysloví, "v tu samou minutu můj tým opustí vládu a odejde do opozice". V opozici chce Tymošenková budovat "jednotný demokratický tým", do jehož čela se sama postaví. "Zachráníme Ukrajinu v neštěstí, které jí potkalo," řekla.

Politika krize a zkázy

Během rozpravy, která hlasování předcházela, vystoupil s tvrdou kritikou představitel Strany regionů a horký kandidát na premiérské křeslo Mykola Azarov. Obvinil vládu Tymošenkové, že "vytvořila smutný rekord v systematickém porušování ústavy a zákonů země", což vyvolalo nynější hospodářské a sociální problémy.

Dodal, že kabinet odsunul Ukrajinu na poslední místo v objemu zahraničních investic v Evropě, podvázal financování ukrajinského zdravotnictví a způsobil v zemi "demografickou krizi". Ukrajinský státní dluh se podle Azarova neustále zvyšuje, zastavila se důchodová a daňová reforma.

"Všichni, kdo budou hlasovat pro zachování této vlády, budou hlasovat pro politiku krize a zkázy," řekl Azarov.

Tymošenková jeho nařčení odmítá, tvrdí, že její kabinet Ukrajinu zachránil v době krize před finančním kolapsem a "poprvé upevnil energetickou nezávislost země".

Úterý jako středa

Tymošenková původně žádala, aby se o odvolání její vlády, hlasovalo už v úterý. Věřila totiž, že vyjednávači za Stranu regionů nesehnali pro vyjádření nedůvěry dostatečnou podporu. Jeden z jejích bývalých koaličních partnerů a předseda Věrchovné rady Volodymyr Lytvyn nicméně právě v úterý prohlásil, že vládní koalice „jako taková neexistuje“. BJuT jeho vystoupení označil za protiústavní.

Hlavní otázkou tak po úterku zůstávalo, jak budou hlasovat bývalí spojenci Tymošenkové z „oranžového“ tábora, blok Naše Ukrajina – Národní sebeobrana. Vzhledem k tomu, že tento Juščenkův blok je, podobně jako další hlavní frakce v ukrajinském parlamentu, uskupením několika menších stran, nebyl jeho postoj jednotný.

Rekord drží Janukovyč

Julija Volodymyrivna Tymošenková zastávala post premiérky celkem 1022 dní. Je teprve druhou osobou v této funkci, které se v nestabilním politickém prostředí postsovětské Ukrajiny podařilo překonat hranici tisícovky dnů ve funkci. Lepší skóre zaznamenal už jen Viktor Janukovyč, který byl ministerským předsedou třikrát, dohromady 1277 dnů.

"Plynová princezna", jak se političce pro její dřívější podnikání v oblasti energetiky přezdívá, se stala ukrajinskou premiérkou poprvé 4. února 2005, v křesle, do kterého ji vynesla takzvaná oranžová revoluce, ale vydržela jen do září téhož roku.

Podruhé získala funkci ministerské předsedkyně 18. prosince 2007. Koalice tvořená BJuTem a Naší Ukrajinou však ani tentokrát nevydržela příliš dlouho. V září 2008 ji rozdělilo hlasování o návrhu zákona, který omezoval pravomoci prezidenta – tehdy se BJuT spojil se Stranou regionů, na což Naše Ukrajina reagovala vystoupením z koalice a Juščenko dokonce vyhlásil předčasné volby.

Vládní krize sice skončila v prosinci připojením Bloku Lytvyna do koalice, ale v roce 2009 se rozpory mezi Tymošenkovou a Juščenkem znovu prohloubily.

Fakt, že koalice v praxi víceméně nefungovala, má pro Ukrajinu závažné dopady i v oblasti ekonomiky. Vláda například nedokázala přijmout úsporná opatření, kterými MMF podmínil další pomoc.