Kdybych odmítl, do Iráku bychom nešli, tvrdí bývalý ministr zahraničí Británie

Zvažování podpory války v Iráku bylo pro tehdejšího britského ministra zahraničí Jacka Strawa "nejtěžším rozhodováním v životě" a bez jeho souhlasu by se Británie invaze v březnu 2003 nezúčastnila, protože by vojenská akce neměla ve vládě většinu. Vyplývá to z prohlášení, které Straw vydal před svým včerejším vystoupením před výborem vyšetřujícím okolnosti irácké války.

"Irák bylo mimořádně těžké morální i politické dilema," uvedl Straw s tím, že si byl vědom toho, že "moje podpora pro vojenskou akci měla kritický význam". "Kdybych odmítl, britská vojenská akce by nebyla prakticky možná," napsal Straw.

"Takřka s určitostí by nebyla většina v kabinetu nebo v Dolní sněmovně," dodal ministr, který tak dal najevo, že kabinet byl v názoru na válku rozdělen. Zdůraznil, že zvažování podpory válce v Iráku pro něj bylo nejtěžší rozhodnutí v životě, za kterým si ale stojí a přijímá za ně odpovědnost. Současně vyjádřil "hlubokou lítost ... nad velkými ztrátami na životech - britských a dalších koaličních vojáků a mnoha tisíc Iráčanů".

Straw je první úřadující ministr, který vypovídá před výborem pro vyšetřování irácké války. Nyní je ministrem spravedlnosti. Příští týden bude vypovídat někdejší premiér Tony Blair.

Ve svém vystoupení také uvedl, že ho velmi znepokojil projev amerického prezidenta George Bushe zmiňující v roce 2002 takzvanou osu zla - Irák, Írán a Severní Koreu. Straw a další členové britské vlády se prý tehdy obávali, že takový přístup negativně ovlivní přístup k Íránu a oslabí umírněné politiky v Teheránu.

Irácká válka Británii hluboce rozdělila a oslabila vládní labouristy. Tehdejší britský premiér Tony Blair a George Bush zdůvodňovali invazi hrozbou iráckých zbraní hromadného ničení, které se ale nenašly.