Norové si mysleli, že vidí UFO. Byla to ale ruská raketa Bulava

Mimozemšťané vítají Obamu při převzetí Nobelovy ceny v Norsku. Tisíce lidí viděly spirálové UFO. Mimozemský portál se otevřel nad Norskem. Fanoušci UFO vyhlašují "první kontakt". Takové zprávy přicházely v noci z Norska poté, co se v noci ze středy na čtvrtek na obloze nad Norskem rozzářila ohromná spirála.

"Vypadalo to jako raketa, která se točila pořád dokola a přitom diagonálně letěla po nebi," řekl listu The Sun jeden ze svědku Totto Eriksen.

Ve čtvrtek ráno se ale ukázalo, že tento obyvatel severonorského města Troms byl pravdě blíže, než si myslel.

Ruská média totiž přinesla zprávy, že za nezvyklým úkazem byly zřejmě mnohem přízemnější vlivy než mimozemské civilizace - testy ruské vojenské techniky, konkrétně další zkouška nové ruské mezikontinentální rakety Bulava, určené pro novou generaci jaderných ponorek.

Ruské ministerstvo obrany později potvrdilo, že raketu testovalo i to, že zkouška skončila neúspěchem. "Z výsledků zkoušky bylo zjištěno, že první dva stupně rakety pracovaly normálně, ale v poslední, třetí etapě letu došlo k technické závadě," uvedlo dnes ministerstvo.

 

Údajné UFO označili za "ruskou raketu" také norští experti, jakkoli to prý nelze stoprocentně potvrdit. Meteority však podobným způsobem nelétají a střela byla vypuštěna z oblasti, kde Rusové své mezikontinentální rakety obvykle testují.

Hypotéze nasvědčují i další fakta. Na počátek prosince Rusko odložilo další zkoušku Bulavy, po říjnovém neúspěšném pokusu o odpálení střely z paluby ponorky Dmitrij Donskoj, která se musela vrátit do přístavu po zjištění závad na střele. Stejná ponorka třídy Akula, upravená pro testování Bulavy, toto pondělí vyplula ze Severodvinska "na střelby".



Ještě dříve Moskva upozornila sousední země na zkoušky raket v jižní části Bílého moře v období od 7. do 14. prosince. Jeden z ohlášených termínů se časově shodoval s "letem UFO" nad Norskem. Dráha letu přitom prý nasvědčuje, že se zkouška nepovedla.

Podle zdrojů z obranného průmyslu, na které se odvolávají listy Kommersant a Vedomosti, při testu Bulavy tentokrát selhal třetí stupeň rakety, zatímco první dva stupně pracovaly normálně, čili zkoušku lze prý považovat za částečně úspěšnou.

Neúspěšná Bulava už stála vývojaře místo

Rusko dosud oficiálně oznámilo jedenáct zkoušek střely, šest bylo neúspěšných a další tři jen "částečně úspěšné". Po předchozím červencovém testu, rovněž nepovedeném, musel opustit funkci ředitele Moskevského institutu tepelných technologií, který Bulavu vyvíjí, Jurij Solomonov, který však zůstal hlavním konstruktérem. Úkolem nového ředitele Sergeje Nikulina je prý odstranit problémy v řetězci dodavatelů, které nejspíš vedly k předchozím selháním.

Bulavu začalo Rusko vyvíjet v polovině 90. let, zkoušky absolvuje od poloviny nynějšího desetiletí. Střela se má stát klíčovým typem strategické výzbroje válečného námořnictva a hlavní zbraní nových ponorek třídy Borej, z nichž první, Jurij Dolgorukij, už absolvuje zkušební plavby a další dvě se staví. Stavba čtvrté ponorky stejné třídy má začít do konce roku. Do roku 2015 flotila počítá s celkem osmi ponorkami třídy Borej (severák).
Raketa o váze 36 tun má být s to dopravit šest až deset individuálně naváděných bojových hlavic až na vzdálenost 8000 kilometrů.

Spekulovalo se už sice, že by poruchové Bulavy mohla nahradit střela Siněva, kterou námořnictvo zařadilo do výzbroje předloni. Ale podle expertů prý Bulava nemá reálnou alternativu, a tak se v testech nejspíš bude pokračovat, jakkoli vývoj zcela nové zbraně provázejí potíže. Zastarávající rakety ze sovětských dob je totiž nutné vyřazovat z výzbroje rychleji, než se je daří nahrazovat.