Rusko a Spojené státy se v úterý střetly před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu kvůli jednostrannému vyhlášení nezávislosti srbské provincie Kosovo, které Srbové u tohoto soudu napadli. Zatímco americký delegát soud vyzval, aby nezávislost Kosova uznal, jeho ruský protějšek s odkazem na někdejší rezoluci Rady bezpečnosti OSN žádal obnovu jednání o statusu tohoto území.

Většinou Albánci obývané Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku loni v únoru. Soud, který je orgánem OSN, se věcí začal zabývat poté, co ho k tomu v říjnu na srbský popud vyzvalo Valné shromáždění organizace. Srbsko považuje kosovský krok za porušení rezoluce RB OSN číslo 1244, která stanovila mezinárodní správu nad Kosovem, ale potvrdila, že Kosovo zůstává součástí Jugoslávie tvořené tehdy Srbskem a Černou Horou.

Americký delegát Harold Hongju Koh dnes u soudu prohlásil, že tato rezoluce "umožnila nezávislost Kosova", a tvrdil, že vyhlášení kosovské nezávislosti bylo v souladu s mezinárodním právem. Kosovský krok podle něho stabilizoval situaci na západním Balkánu.

"Otázka zní, zda chcete zvěčnit tragickou minulost (této oblasti), nebo umožnit Kosovu, aby se obrátilo ke slibné budoucnosti," řekl americký delegát soudcům.

Kirill Gevorgjan, představitel Ruska, které je hlavním spojencem Srbska na mezinárodní scéně, naopak zdůraznil, že rezoluce 1244, která "zachovává územní celistvost Srbska", stále platí a že "žádnou jednostrannou akci nelze považovat za konečné urovnání".

To, že srbsko-kosovské jednání o statusu provincie, nevedlo k výsledku, neznamená, že by se jednání mělo považovat za skončené, řekl ruský diplomat a vyzval k jeho obnově.

Kosovo bude devátou nejmenší zemí Evropy - čtěte ZDE

Jednání ztroskotalo na naprostém odmítání Srbů Kosova se vzdát a na stejně nesmlouvavém odmítání kosovských Albánců přijmout byť sebevětší autonomii a zůstat pod srbskou vládou.

Kosovo neuznalo Španělsko ani Slovensko

Kosovskou nezávislost uznalo 63 ze 192 členských zemí OSN, mezi nimi 22 z 27 zemí Evropské unie včetně České republiky. Mezi státy unie, které ji neuznaly, jsou například Španělsko a Slovensko, které mají potíže s vlastními menšinami.

Haagský soud by měl o věci rozhodnout během několika měsíců. Ať rozhodne jakkoli, nemá prostředky k tomu, aby si vynutil respektování svého výroku.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist