Americký prezident Barack Obama se rozhodl stáhnout většinu bojových jednotek Spojených států z Iráku do konce srpna roku 2010. Prohlásil to dnes na vojenské základně Camp Lejeune v Severní Karolíně v přímém přenosu amerických televizí. Odborníci v prvních reakcích označili plán za realizovatelný, ale riskantní.
Obama současně oznámil, že 35 000 až 50 000 vojáků v zemi zůstane v roli výcvikových a podpůrných jednotek iráckých vládních sil. V určitých případech se mohou podílet na zvláštních cílených akcích proti teroristům. Také tito vojáci však mají Irák opustit do konce roku 2011, jak se Spojené státy nedávno dohodly s iráckou vládou.
Američtí vojáci se vrátí z Iráku do roka a do dne, slíbil Obama
Obamův slib stáhnout brzy vojáky z Iráku zřejmě nebude tak žhavý
Prezident přitom na začátku února sliboval, že většina vojsk se z Iráku stáhne do roka. "Jsme v pozici, abychom začali Iráčanům předávat více odpovědnosti, a to nejsou dobré zprávy jen pro jednotky v poli, ale i pro jejich rodiny," prohlásil tehdy Obama v rozhovoru pro americkou televizi NBC.
Již 9. února však bylo zřejmé, že vojáci z Iráku a Afghánistánu zpět do USA nedorazí tak rychle. Pentagon uvedl, že proces může trvat ještě o několik měsíců déle, než Obama slíbil ve své kampani. Dalším problémem je zhoršující se bezpečnostní situace v Afghánistánu, kde se množily útoky na pozice vojáků NATO od vzbouřenců z Talibanu.
"Irák není bezpečný"
"Irák dosud není bezpečný a před sebou máme ještě obtížné dny," řekl nyní Obama. "Násilí bude pokračovat jako součást každodenního života v Iráku. Příliš mnoho základních politických otázek o irácké budoucnosti zůstává nevyřešených," dodal. Přesto je podle něj třeba předávat stále více zodpovědnosti za bezpečnost v zemi iráckým orgánům.
"Spojené státy si nečiní žádné nároky na vaše území ani na vaše přírodní zdroje," vzkázal Obama Iráčanům. Reagoval tak na obviňování nepřátel, že USA obsadily Irák ve snaze zmocnit se jeho ropných zdrojů a využívat jeho území k boji vůči fundamentalistům v jiných muslimských zemích.
Obamovu inauguraci ve Washingtonu se přiblížili reportér HN Daniel Anýž a kameran Respekt.cz Jaroslav Pašmik
Obama o harmonogramu stahování amerických vojsk z Iráku jednal jak se zástupci velení americké armády, s nimiž diskutoval o optimálním vojenském řešení, tak o politických aspektech telefonicky s iráckým premiérem Núrím Malikím. Ze zdvořilosti také o situaci krátce informoval předchozího prezidenta George Bushe, uvedl mluvčí Bílého domu.
Nezávislí američtí odborníci označili dnes Obamův plán odchodu z Iráku za uskutečnitelný, ale riskantní. Zároveň naznačili, že obratná diplomacie může rizika plánu snížit. V zásadě také potvrdili, že odchod vojáků USA z Iráku nemá alternativu a je nevyhnutelný, vždy šlo jen o to, jak rychlý bude a za jakých podmínek k němu dojde.
Odchod je nezbytný
"Odchod má svá úskalí, ale je životně nezbytný pro dlouhodobou stabilitu regionu," řekl agentuře Reuters David Claridge ze společnosti Janusian Security Risk Management. "Je to absolutně nevyhnutelný krok pro normalizaci v Iráku," dodal. Spolu s dalšími specialisty poukazuje na to, že odchod vezme vítr z plachet radikálním odbojovým skupinám, jako má kolem sebe šíitský duchovní Muktada Sadr. Ti se vydávají za bojovníky proti "americkém okupaci". S ostatními fundamentalistickými skupinami zatlačenými v posledních měsících do pozadí by si měla poradit irácká armáda a bezpečnostní síly. "Jsme připraveni, naše síly dokážou čelit všem výzvám," prohlásil mluvčí iráckého ministra vnitra. Obratná diplomacie by pak měla zabránit rozbrojům mezi jednotlivými politickými skupinami a jejich střetům o moc, tedy "boji všech proti všem".
Během své volební kampaně přislíbil stažení všech amerických vojáků z Iráku do 16 měsíců. V Iráku v současné době operuje 142 000 amerických mužů a žen.
K plánu se již vyjádřili i někteří američtí politici. Část demokratů dala již předem najevo zklamání nad tím, kolik vojáků chce Obama v Iráku ponechat. "Dlouho jsem žádal výrazné omezení kontingentu v Iráku a potěšilo mě, co řekli ministr obrany a prezident," uvedl vůdce skupiny Demokratické strany v Senátu Harry Reid. "Ale když mluví o 50 000, je to trochu větší číslo, než jsem očekával," dodal.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist