Ještě v listopadu 1989 mohl vypuknout celosvětový vojenský konflikt, kdyby se Kreml rozhodl bránit událostem, které vedly k pádu Berlínské zdi. Tvrdí to tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov.
"Kdyby si to Sovětský svaz přál, k ničemu takovému ani ke sjednocení Německa by nedošlo. Ale k čemu by to vedlo? Ke katastrofě třetí světové války," řekl o pádu Berlínské zdi v úterním rozhovoru pro Reuters.
"Jsem velmi hrdý na své rozhodnutí. Není to tak, že by Zeď prostě spadla – byla rozbořena stejně jako byl rozbořen Sovětský svaz," uvedl poslední generální tajemník KSSS a dodal, že poté, co tisíce lidí přes Zeď přešli do zapovězené části Berlína "velmi dobře spal".
Gorbačov se vyjádřil i k tomu, že obyvatelé Ruska i dalších post-sovětských států mu nemohou zapomenout rozpad SSSR, který podle mnohých zavinil.
"Vedl jsem otevřenou a upřímnou politiku, politiku, která byla založená na demokracii, ne na krveprolití. Ale tohle všechno mě hodně stálo, to mi věřte," dodal poslední generální tajemník KSSS.
Každý sedmý Němec si myslí, že Berlínská zeď měla zůstat stát - čtěte ZDE
Gorbačov: Kdybychom v roce 1989 zasáhli, zřejmě by vypukl jaderný konflikt - čtěte ZDE
"Lekce z Berlínské zdi je, že nesmíme znovu rozdělovat svět. Musíme žít mírumilovně pospolu v evorpské domě se všemi jeho okny a dveřmi," uzavřel své zamyšlení Gorbačev, který zároveň upozornil, že v dobách studené války chyboval i Západ.
Ostře střežená Berlínská zeď rozdělovala německou metropoli téměř tři desetiletí. V pondělí uplyne dvacet let od chvíle, kdy východoněmecké autority povolily její otevření.
Bariéra oddělující Západní Berlín od území Německé demokratické republiky (NDR) vyrostla v ulicích města prakticky přes noc z 12. na 13. srpna 1961. K jejímu vztyčení došlo v období takzvané Berlínské krize, kdy proti sobě v ulicích Berlína stály tanky Sovětů a západních spojenců.