Stalin byl tyran, rozhodl soud. Omluva rodině se nekoná

Z urážky na cti obvinil Stalinův vnuk Jevgenij Džugašvili ruský list Novaja Gazeta. Nelíbilo se mu, že v novináři označili jeho děda za „krvežíznivého kanibala“, který poslal tisíce lidí na smrt. Nesouhlasil také s řadu faktických tvrzení uvedených v článku, který vyšel již v dubnu.

Ruský soud ale v úterý rozhodl ve prospěch novin a vyvrátil tak obavy, že by mohlo dojít k očištění jednoho z nejobávanějších diktátorů novodobé evropské historie.

„Večerní rozhodnutí bylo jedním z mála vítězství Stalinových kritiků v jejich boji proti snahám rehabilitovat diktátora,“ komentovala rozhodnutí soudu agentura AP. Ta ale zároveň upozorňuje, že už zahájení vyšetřování je důkazem rostoucí tendence vyškrtnout některé temnější stránky z učebnic sovětské historie.  

„Co se mělo stát, stalo se. Je to rozhodnutí založené na zákonech,“ komentoval rozsudek obžalovaný autor článku Anatolij Jablokov.

Méně spokojený byl sám Jevgenij Džugašvili, který po listu požadoval veřejnou omluvu a finační odškodnění ve výši deset milionů rublů. „Jsme si jistí, že soud rozhodl celý případ už předem,“ kritizoval verdikt Džugašviliho právník Vadim Žur a dodal, že jeho strana bude uvažovat o odvolání.

„Vychází najevo hodně důkazů o tom, že Stalin byl prvním demokratem v naší zemi,“ tvrdí Žur.

Učebnice jako důkaz

Hlavním argumentem obžaloby bylo, že článek uvedl nepravdivá fakta. Podle Džugašviliho se například Stalin nepodílel na masakru v Katyni v roce 1940 a veškeré důkazy historiků a novinářů jsou falešné. Sovětský svaz se přitom v roce 1990 k povraždění polských důstojníků přiznal, i když přetrvávají spory o zpřístupnění všech archivních materiálů.

Stalinův vnuk také opakovaně zpochybnil existenci Paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939.

Další z Džugašviliho právníků Jurij Muchin také kritizoval to, že soudce používal jako důkazy o Stalinových represí ruské školní učebnice. Muchin tvrdí, že celou katyňskou aféru si vymysleli Poláci, aby mohli požadovat kompenzaci a „okrást Rusko“. Novaja Gazeta a lidskoprávní sdružení Memorial pak podle něj „pracují proti Rusku, aby ho učinili slabším“.

Před soudní místností, do které byla vpuštěna jen hrstka novinářů, se také sešli příznivci Stalina z řad veřejnosti.

I více než padesát let po diktátorově smrti zůstává Josif Stalin kontroverzní osobností sovětských dějin. Školní učebnice i převládající proud mezi ruskými historiky většinou uznávají to, že stál za masovými represemi a smrtí statisíců lidí. Jen během Velkého teroru v letech 1937-1938 zatkla sovětská tajná policie NKVD přes milion a půl lidí, podle organizace Memorial z nich bylo 724 tisíc popraveno.

Složitější je ale diktátorova role během druhé světové války a v hospodářských přeměnách Sovětského svazu. Ačkoliv premiér Vladimír Putin letos začátkem září uvedl, že „Pakt Ribbentrop-Molotov byl nemorální“, přetrvává kolem Velké vlastenecké války, jak je konflikt s nacisty v Rusku označován, stále aura nedotknutelnosti.

Učebnice také rozporuplně vykládají efekt Stalinových hospodářských reforem zahájených koncem 20. let. Podle jedněch vedly k nutné modernizaci země a zařadili komunistický stát mezi světové velmoci, podle druhých způsobily hladomory a další katastrofy, kvůli kterým zemřely statisíce lidí.