Jakmile český prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu o reformě EU, Evropská unie svolá mimořádnou vrcholnou schůzku unie. Novinářům to po skončení summitu naznačil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Lídři členských států by během něj měli zvolit předsedu Evropské rady, který bývá často označován za obdobu prezidenta EU, a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU, který je naopak vnímán jako obdoba unijního ministra zahraničí.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že Lisabonská smlouva, která má reformovat především rozhodování v unii, vstoupí v platnost v prosinci.
Unie si oddechla. Jsme blíž reformě, píše zahraniční tisk - čtěte ZDE
Ze zákulisí summitu EU: Klaus chtěl pohřbít Chartu základních práv. A dosáhl svého - čtěte ZDE
Český premiér Jan Fischer nevyloučil, že mimořádná vrcholná schůzka se skutečně bude konat, ale zároveň odmítl, že by premiéři a prezidenti unijních zemí o této možnosti jednali. Není však vyloučené, že se o uspořádání dalšího summitu jednalo v kuloárech.
Podle prezidentova mluvčího Radima Ochvata už Václav Klaus nebude klást žádné další podmínky. Výjimku z Listiny základních práv EU pro Česko uvítal s tím, že posiluje podle něj ochranu ČR před prolomením Benešových dekretů a nesnižuje sociální jistoty občanů.
Text české výjimky z aplikace Listiny základních práv EU
Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice:
Hlavy států či vlád 27 členských států Evropské unie, s ohledem na přání vyjádřené Českou republikou a s respektem k závěrům Evropské rady, se dohodly na následujícím protokolu:
Článek 1
Protokol číslo 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království se bude vztahovat také na Českou republiku.
Článek 2
Název, preambule a operativní část protokolu číslo 30 budou upraveny tak, aby odkazovaly na Českou republiku stejně jako odkazují na Polsko a Spojené království.
Článek 3
Tento protokol bude připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie.
Český prezident nicméně nemůže podepsat Lisabonskou smlouvu, dokud ústavní soud nerozhodne o stížnosti skupiny senátorů na údajný nesoulad reformního dokumentu s českou ústavou.
Verdikt ústavních soudců lze čekat nejdříve v úterý 3. listopadu, přičemž soud již jednou v minulosti rozhodl, že "Lisabon" v souladu s ústavou je.
Teoreticky jde o poslední překážku k ratifikaci Lisabonské smlouvy v unii. Lídři členských států EU v pátek na skončeném summitu totiž splnili Klausův požadavek a Česku poskytli výjimku z takzvané listiny základních práv unie. Podobnou výjimku má již Velká Británie a Polsko.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist