Kdyby někdejší Sovětský svaz zasáhl silou proti demokratizačnímu procesu ve východoevropských zemích koncem 80. let, rozpoutal by tím patrně třetí světovou válku. V rozhovoru pro dnešní vydání francouzského deníku Le Figaro to řekl bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov.
Někdejší vrcholný politik připomněl, že hned po smrti svého předchůdce Konstantina Černěnka v roce 1985 sdělil šéfům zemí Varšavské smlouvy, kteří přijeli na pohřeb, že tehdejší Sovětský svaz nebude už zasahovat do jejich vnitřních záležitostí.
"A nikdy jsme neintervenovali. Pokud bychom to udělali, pravděpodobně bych tu s vámi nebyl. O tom vás mohu ujistit. Zažili bychom patrně třetí světovou válku. V té době byla Evropa plná jaderných zbraní. Na obou stranách železné opony bylo kolem dvou milionů vojáků. Jednoduše si představte, co by se stalo, kdybychom použili sílu," prohlásil Gorbačov.
Pád Berlínské zdi jej prý nepřekvapil, protože viděl pnutí ve východoněmecké společnosti, když byl na oslavách 40. výročí Německé demokratické republiky na podzim 1989. Naopak se divil, že tehdejší východoněmecký vůdce Erich Honecker nic nevidí nebo nechce vidět.
Ani Gorbačov prý ale nepředvídal, že by všechno šlo tak rychle. Při setkání s novináři po schůzce s tehdejším západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem ještě v červnu 1989 vyslovil názor, že sjednocení Německa bude záležitostí až 21. století.
Gorbačov podle svých slov nečekal, že odpor k reformě komunistického režimu, takzvané perestrojce, přímo v tehdejším SSSR vyústí nakonec v pokus o státní převrat v roce 1991. Prý se svými spolupracovníky nebezpečí podcenil a měl patrně jednat tvrději, aby tomu vůbec zabránil.
Putin uhasil požár, ale proces změn Rusko nezvládlo
Gorbačov nesouhlasí s názorem, že nostalgie po někdejším Sovětském svazu v Rusku ještě převažuje. Připomněl průzkum veřejného mínění z roku 2005, ve kterém prý 55 procent dotázaných Rusů souhlasilo s tím, že změny nastat měly. Gorbačov si také nemyslí, že Stalin by byl nyní populárnější než v minulosti. Podobizny někdejšího sovětského diktátora na některých demonstracích prý ale znamenají, že Rusko úplně nezvládlo proces změn.
Důkazem toho je prý i vývoj za současné vlády tandemu prezidenta Dmitrije Medveděva a premiéra Vladimira Putina. Gorbačov ocenil, že Putin během svého prvního prezidentského období zastavil hrozící rozpad Ruska a stabilizoval situaci.
"Ale nevidím opravdové úsilí o modernizaci. To je hlavní problém. Podmínky byly přitom příznivé díky zvýšení ceny ropy. Ale mám pochybnosti o tom, jakým způsobem byly využity miliony petrodolarů. Myslím si, že se těmi penězi hlavně plýtvalo a nevyužilo se jich k modernizaci země. Měli jednat mnohem dříve, aby zlepšili ekonomickou situaci, zmodernizovali Rusko a také ho zdemokratizovali. Na jednu stranu uhasili požár, na druhou stranu ale udělali chyby," podotkl 78letý Gorbačov. Podle něj Rusko potřebuje nový model rozvoje, což znamená ale také vymýtit korupci, čehož se ale prý také nedosáhlo.
Změnu přístupu nového amerického prezidenta Baracka Obamy k Rusku ohodnotil Gorbačov příznivě. Označil jej za dobrého partnera v dialogu a vyslovil názor, že takového si přejí i ruští nejvyšší představitelé, takže budou chtít přijmout jeho nabízenou ruku.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist