Ve čtvrtek se v Ženevě sejde předseda íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Saíd Džalílí a zástupci takzvané skupiny 5+1, tedy pěti států Rady bezpečnosti OSN a Německa. Írán se před zásadní schůzkou projevuje velmi sebevědomě. O víkendu testoval své rakety a nyní jeho parlament varuje svět před stupňováním nátlaku.

"Jestliže skupina 5+1 zopakuje své chyby z minulosti, vrátí se parlament k zatím odloženému tématu," uvádí se v dokumentu, o němž se v úterý jednalo v Teheránu. Agentura AP napsala, že se tato poznámka zřejmě týká zákona vyzývajícího vládu urychlit obohacování uranu, který čeká na ratifikaci parlamentu.

Nové jaderné zařízení

Ředitel íránské Organizace pro jadernou energii Ali Akabar Salehi zároveň v pondělí večer v íránské televizi Press TV řekl, že Teherán umožní inspektorům OSN přístup do nově otevřeného jaderného zařízení. „Pracujeme na rozvrhu pro inspekce a brzy inspektorům pošleme dopis o umístění zařízení a dalších otázkách,“ uvedl Salehi.

Informace o novém jaderném středisku vyšly najevo minulý týden během zasedání OSN v New Yorku. "Je to vážná výzva globálnímu úsilí o nešíření jaderných zbraní a pokračování znepokojivé snahy Íránu vymlouvat se," komentoval odhalení americký prezident Barack Obama. Rozhořčení vyjádřila i Francie a Velká Británie.

Testy raket

Západ také se znepokojením sledoval víkendové testy íránských raket. Při cvičení Revolučních gard vyzkoušel teherán raketu Šaháb-3 s doletem až dva tisíce kilometrů.

Velitel letectva revolučních gard Hosejn Salámí v úterý prohlásil, že Írán usiluje o další a vylepšenou verzi této balistické rakety. "Balistická síla této země je neomezená. Počet íránských raket se každým dnem zvyšuje," citovala Salámího agentura AFP. Velitel také uvedl, že íránská odpověď na jakékoliv hrozby bude „ničivá“.

Ministr obrany Ahmad Vahídí zároveň doplnil, o kom konkrétně je řeč. „Odhodlá-li se Izrael k útoku na Írán, uspíší tím vlastní zánik. Bude to poslední výdech sionistického režimu,“ řekl.

Bílý dům považuje víkendová cvičení za „provokativní“, Francie vyzvala Teherán k okamžitému zastavení „těchto hluboce destabilizujících aktivit“. Znepokojení vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana.

Česká vláda v úterý označila nedávné testy íránských raket za vážnou hrozbu pro Izrael i jihovýchodní Evropu. Mezinárodní společenství vyzvala k silnému a koordinovanému postupu, který přivede Írán k dodržování všech jeho mezinárodních závazků.

„Tento přístup, destabilizující situaci na Blízkém Východě, vyvolává vážné znepokojení," upozornil český ministr obrany Martin Barták s tím, že testy potvrzují obavu o pokročilém vývoji íránského raketového programu.

Sankce proti Íránu blokuje Čína, ruský postoj je nejasný

Pokud Írán neprojeví větší ochotu spolupracovat v otázce svého jaderného programu, Bílý dům plánuje uvalení nových sankcí, které by se týkaly oblasti energetiky, financí a telekomunikací.

Spojené státy a Evropa

USA přitom usilují o to, aby se k těmto opatřením připojily i další země, především evropské. Podle úterního vyjádření zástupců americké administrativy se uvažuje například o zmrazení finančních kont, uvalení cestovních omezení proti íránským podnikatelům. Sankce by se v široké míře měly dotknout především energetické infrastruktury. Doposud byly zaměřeny hlavně proti zbrojnímu průmyslu.

USA spolu s Francií a Velkou Británií usilují o to, aby přísnější sankce vůči Íránu přijala Rada bezpečnosti OSN. Ještě donedávna ale tyto snahy blokovalo Rusko a Čína.

Rusko

Moskva nicméně v poslední době ze svého postoje částečně slevila, americká média dávají změnu názoru do souvislosti s odstoupením USA od plánů na vybudování protiraketového šítu ve střední Evropě. „Pokud vyčerpáme jiné možnosti, je možné jako prostředek nátlaku použít i sankce,“ řekl minulý týden po schůzce se svým americkým protějškem ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Před ženevským jednáním si ale Kreml nechává prostor pro manévrování. „Nesmíme se nechat unést emocemi, důležité je začít efektivní proces vyjednávání,“ citovala agentura Interfax nejmenovaného představitele ruského ministerstva zahraničí.

Čína

Uvalení sankcí navíc před ženevským jednáním i nadále odmítá Čína. „Doufáme, že všechny strany využijí tuto příležitost a budou hledat vzájemné porozumění, dlouhodobé a vhodné řešení,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Jiang Juová.

"Sankce a stupňování nátlaku nejsou cestou k řešení problémů," řekla mluvčí již dříve BBC s tím, že takováto opatření "nejsou prospěšným příspěvkem k současným diplomatickým snahám o řešení otázky jaderného Íránu."

Usiluje Írán o jadernou zbraň?

Hlavní otázkou před ženevským jednáním ale zůstává, zda Írán skutečně usiluje o vyvinutí jaderné zbraně. Teherán totiž trvá na tom, že jeho jaderný program má pouze mírové účely. „Je proti našim zásadám, proti našemu náboženství, abychom vyráběli, používali nebo vlastnili jaderné zbraně. Jak bychom mohli jasněji vyjádřit své stanovisko? Tohle říkáme už od roku 1974,“ připomněl ve svém pondělním televizním projevu Salehi.

Zástupci skupiny 5+1 ale požadují přesvědčivější důkazy o tomto tvrzení, vadí jim zejména malá ochota při spolupráci s inspektory. "Írán nás podvedl už třikrát," sdělil listu The New York Times jeden ze zdrojů, který má přístup k tajným informacím. "A třikrát jsme ho u toho chytli," dodal. Mířil tím přitom na informace o novém zařízení i dřívější odhalení podzemního zařízení v Natanzu v roce 2002. Připomněl také další důkazy o jaderných aktivitách Teheránu, ke kterým se dostaly tajné služby skrz internet.

Pozornost se soustředí také na to, zda testy raket a další aktivity Íránu směřují k vývoji hlavice schopné nést jadernou nálož. Souhrn postojů mezinárodního společenství k této otázce nabídl ve své úterní analýze deník The New York Times.

Podle něj Izrael věří, že Írán obnovil své snahy o vývoj jaderných nosičů, což by byl poslední krok ke zisku jaderné zbraně. Německo si myslí, že tyto snahy vůbec nikdy Írán neopustil a přerušení programu v roce 2003 pouze slovně deklaroval. Francie tvrdí, že nezávislí mezinárodní inspektoři mnohé z informací o íránském zbrojním programu před veřejností tají. Americké tajné služby ale i nadále předpokládají, že Írán zřejmě usiluje o zisk jaderné bomby, ale pozastavené práce na nosičích zatím nebyly obnoveny.

Související