Jazyková válka v praxi. "Maďar" začíná být na Slovensku nadávkou

Vesnici Kolíňany na jihu Slovenska každé ráno budí tlampače místního rozhlasu, které do okolí vysílají hudbu a lokální zprávy - nejdřív v maďarštině a pak ve slovenštině. Brzy ale ve vesnici Kolon a obývá ji většina maďarských obyvatel, bude na prvním místě znít slovenština

Ukládá jí to nový jazykový zákon, který je předmětem sporu mezi Bratislavou a Budapeští. Na jeho základě všem obcím či úřadům nepoužívajícím správně slovenštinu bude od ledna hrozit pokuta až do výše 5000 eur (127.000 korun).

"Zákon poškozuje především maďarskou menšinu," stěžuje si Pál Csáky, předseda slovenské opoziční Strany maďarské koalice (SMK), která politicky zastupuje tuto menšinu, jež tvoří zhruba deset procent obyvatel Slovenska.

Pravdou je, že zákon může vést k absurdním situacím, kdy například etničtí Maďaři budou muset mít ve slovenštině i zahajovací projev na manifestaci za maďarskou kulturu. Obyvatelé Kolíňan o tom ví své.

Zákon jde zatím stranou

Obec leží 70 kilometrů od Bratislavy a žije tu 1510 obyvatel, z toho zhruba 60 procent Maďarů. "Asi 70 až 80 procent obyvatel mluví oběma jazyky," říká starosta Robert Balko.

Ráno se zákazníci hrnou do obchodu se smíšeným zbožím, který zavírá už v půl desáté dopoledne, a nedělají si žádné starosti s tím, jakým jazykem mladou prodavačku osloví. A ona jim odpovídá stejně přirozeně "köszönöm szépen" jako "ďakujem pekne".

Starosta vesnice nicméně tvrdí, že napětí stoupá. "V neděli jsme tu měli oslavu pod širým nebem se soutěží ve vaření guláše. Když jsem procházel mezi kotlíky, slyšel jsem nemístné posměšky," říká.

"A když naše fotbalové mužstvo hraje v nějaké slovenské vesnici, lidi na nás křičí 'Maďaři!'," stěžuje si starosta. "Je smutné slyšet, jak slovo 'Maďar' zní jako urážka."

Jen chráníme slovenské občany

Podle Bratislavy ovšem není záměrem zákona diskriminovat maďarskou, ani jinou menšinu, ale "chránit slovenské občany před diskriminací v jejich vlastní zemi". "V etnicky smíšených oblastech je Slovákům často upíráno jejich právo na informace v jejich vlastním jazyce," uvádí na svých internetových stránkách slovenské ministerstvo kultury.

Zákon povoluje jakékoli menšině, která tvoří alespoň 20 procent obyvatel obce, používat ve veřejném životě vlastní jazyk. Povoluje také dvojjazyčné zeměpisné názvy a jména ulic, přičemž slovenský název musí být na prvním místě.