Krok k Bruselu. Německo se shodlo na podmínkách pro schvalování Lisabonu

Lisabonské smlouvě v Německu už zřejmě nestojí nic v cestě. Spolkový sněm se ve středu dohodl na doprovodném zákonu ke společné unijní smlouvě, který si na konci června stanovil jako podmínku pro pokračování ratifikace.

K přijetí normy, která by měla posílit roli německého parlamentu ve spolurozhodování o evropských záležitostech, se kloní vládní strany i opozice. Proti je jen strana Levice. 

Lisabonskou smlouvu, která by měla reformovat rozšířenou EU, už německý parlament schválil. Chybí pod ní podpis prezidenta. Ratifikační proces pozastavil v červnu německý ústavní soud do doby, než se posílí spolurozhodování německého parlamentu.

Požadoval, aby všechny případné změny smlouvy a posílení pravomocí EU schvalovaly obě jeho komory. Podle ústavních soudců "Lisabon" ale není v rozporu s ústavním pořádkem země.

Osudy lisabonské smlouvy...nejisté

Spolkový sněm se tento týden mimořádně sešel, aby mohl návrh doprovodné normy projednat. Zákon by měl v otázkách EU posílit i pozici německé vlády. Strany dosavadní velké koalice - unii křesťanských demokratů CDU/CSU a sociální demokraty SPD - podpořili i opoziční zelení a svobodní. Proti se postavila jen Levice, tedy Die Linke.

Normu by dolní komora měla schvalovat 8. září, horní pak o deset dní později. Politici chtějí zákon přijmout ještě před parlamentními volbami, které se budou konat koncem září.

I když se velká koalice dohodla na normě, nedokázala se zatím shodnout na tom, jestli by doprovodný zákon neměla doplnit i nějaká rezoluce. Zatímco CDU/CSU ji vyžaduje, SPD je proti. Podle šéfa parlamentního klubu sociálních demokratů Thomase Oppermanna je taková rezoluce nadbytečná.

Podobnou pojistku, jaká se chystá v Německu, si odhlasovali i čeští zákonodárci. Schválili si takzvaný vázaný mandát. Vláda tak nebude moci v budoucnu převádět na unii další pravomoci bez souhlasu poslanců a senátorů. Stejné opatření má i Polsko, Nizozemsko nebo Británie.

Lisabonskou smlouvu schválil český parlament a stejně jako v Německu pod ní chybí podpis prezidenta Václava Klause. Někteří zákonodárci se chystají podat kvůli "Lisabonu" ústavní stížnost. Irové, kteří odmítli dokument v referendu, o něm znovu budou rozhodovat na podzim.