Když si Aijun, který pracuje jako kuchař v čínské restauraci na jihozápadě Německa, chtěl vzít volno kvůli nemoci, dozvěděl se od svého čínského šéfa, že ho dostane, "až bude mít rakovinu". Pak se dočkal vyhrožování i fyzického napadání. "Co by se mi tak mohlo stát, kdybych tě tu teď ubodal," prohlašoval prý často jeho nadřízený.
Jak před časem zjistil německý list Der Spigel, podobný osud v Německu potkává mnoho Asiatů - ve spoustě asijských restaurací po celé zemi pracují Číňané, kteří jsou mizerně placení a ještě čelí výhružkám i násilí.
Aijun si představoval, že se jednou vrátí domů z Německa bohatý a zajištěný. Po pár pracovních zkušenostech mu ale došlo, že jeho sen je od reality diametrálně odlišný.
Výhodný obchod
Ačkoliv pracuje zhruba 12 hodin denně a zastává snad všechny možné pozice od kuchaře až po uklizeče, který myje nádobí i podlahu, jeho výplata se rovná zhruba 900 euro měsíčně. Když byl najatý v Číně, dostával přitom mnohem více. Nikdy navíc neví, kdy a jestli vůbec výplatu dostane.
Průměrný plat u našich sousedů přitom v loňském roce dosahoval 3 108 euro za měsíc.
Podle německého listu nalákají "obchodníci s lidmi" do Německa pravidelně stovky Číňanů. Na podobném kšeftování s lidskou pracovní silou ze zahraničí přitom vydělají jednak agentury, které celý proces zprostředkovávají, a nakonec pochopitelně zaměstnavatelé, když zaměstnancům nasadí nízké platy.
Levna pracovní síla
Zao přišel do Německa z východní Číny - agentura mu slibovala desetkrát více peněz, než vydělával ve své rodné zemi. Na samý začátek ale musel zaplatit 10 tisíc euro za to, že mu agentura zprostředkovala práci.
S vidinou, že ročně ušetří tisíce eur přistál v Berlíně, kde ho čekal jeho nový zaměstnavatel - majitel restaurace. Sebral mu pas, naučil ho vařit čínské jídlo na "německý způsob" a našel mu místo na spaní v prádelně.
Propuštění gastarbeiteři z Asie uvízli v české pasti - čtěte ZDE
Moskva neví, co s gastarbeitery bez práce. Podvedli nás, tvrdí všichni - čtěte ZDE
Zao pracoval 13 hodin denně sedm dní v týdnu, k jídlu dostával jen rýži, nudle a čínské zelí. Na konci měsíce mu šéf předal výplatu čítající 300 euro.
Díry v legislativě?
Na podobně zaměstnavatele si teď posvítí německé úřady. Na začátku je proces udělování pracovního povolení sice legální a probíhá se souhlasem odpovědných orgánů a ministerstva práce, pracovní podmínky pro přistěhovalce už se ale vymykají "vyšší" kontrole.
Německo posvětilo zaměstnávání Asiatů dohodou, na jejímž základe mohou například kuchaři ze sousedního kontinentu pracovat v Německu až čtyři roky - musí ovšem prokázat, že jejich schopnosti převyšují schopnosti německých kuchařů.
Asijské restaurace, kterých je v Německu okolo 10 tisíc, ale spíše než po kvalifikaci volají po levné pracovní síle. Podle Spiegelu pracuje v německých restaurací asijského typu na 4 tisíce Číňanů.
Úřady přitom udělují ročně povolení zhruba 700 lidem - je tedy evidentní, že zbytek Číňanů zaměstnaných v Německu se do země dostalo ilegálně. Policie na začátku tohoto toku dopadla podle německého tisku dva muže a ženu, kteří jsou ve vazbě s podezřením z propašování až tisícovky lidí z Asie do Německa.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist