Alternativa pro Německo (AfD) poprvé v některém z průzkumů k celoněmeckým volbám dosáhla podpory 30 procent. Před Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléře Friedricha Merze, která je druhá, má podle agentury GMS náskok deset procentních bodů. Další dva průzkumy, které vyšly v úterý, připisují AfD 29 procent a uvádějí ji rovněž na prvním místě. Strana předminulý týden vyhrála zemské volby v Sasku-Anhaltsku a vyhrát by mohla i nedělní volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Ve volbách v Berlíně by mohla zisk zdvojnásobit.

Kdyby se konaly volby do německého Spolkového sněmu nyní, dostaly by se do něj podle průzkumu agentury GMS kromě AfD s 30 procenty a CDU/CSU s 20 procenty hlasů ještě strana Zelených se 14 procenty, sociální demokraté (SPD) s 11 procenty a strana Levice rovněž s 11 procenty hlasů. Rozdíl deseti procentních bodů mezi AfD a CDU/CSU naměřila některá z agentur poprvé. Současná Merzova vláda CDU/CSU a SPD by neměla nyní podle GMS v parlamentu většinu.

Podobné hodnoty naměřily ve svých průzkumech také agentury INSA a YouGov. Podle nich by nyní AfD získala 29 procent hlasů. INSA připsala CDU 19,5 procenta a YouGov dokonce jen 18,5 procenta. Také podle nich by se dostaly do Spolkového sněmu ještě tři další strany: Zelení, sociální demokraté a Levice.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) označil loni v květnu AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se proti tomu soudně brání. V loňských celoněmeckých parlamentních volbách AfD dostala 20,8 procenta hlasů a stala se nejsilnější opoziční stranou.

Předminulou neděli AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zvítězila s rekordním ziskem 43,8 procenta hlasů. Pro nedělní volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku jí průzkumy předpovídají 35 až 38 procent, zatímco Merzova CDU by mohla dostat jen šest až sedm procent. Není vyloučeno ani to, že by se nemusela do sněmu ve Schwerinu dostat vůbec. V Berlíně, kde se volby konají rovněž v neděli, by AfD mohla dostat kolem 18 procent hlasů a svůj výsledek z voleb v roce 2023 tak zdvojnásobit. CDU se v průzkumech před berlínským hlasováním přetahuje o první příčku s radikálně levicovou stranou Levice.

Debakl ve volbách v Sasku-Anhaltsku a průzkumy před volbami v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně značně oslabily pozici kancléře Merze. Podle průzkumu agentury INSA z minulého týdne mu důvěřuje už jen 14 procent Němců. Jeho další působení v čele vlády navíc odmítá i většina voličů CDU. Stále více se proto spekuluje o tom, že by Merze jeho vlastní strana mohla donutit, aby se funkce v čele vlády vzdal. Jako jeho možní nástupci jsou nejčastěji zmiňováni bavorský premiér Markus Söder a premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou