Ruské ponorky hlídkují před východním pobřežím USA

Ruské ponorky opět hlídkují před atlantským pobřežím USA. Toto zjištění amerických rozvědek zveřejnil deník New York Times. Obnovil se tak stav obvyklý z doby před koncem studené války.

Jak uvedl americký deník, americké rozvědky zjistily hlídkování dvou ruských útočných ponorek třídy Akula (Žralok) ve vzdálenosti asi 200 námořních mil (asi 370 kilometrů), tedy v mezinárodních vodách, před východním pobřežím USA. Jedna z ponorek byla ve zprávě lokalizována konkrétně, druhá s dodatkem, že její přesná poloha v současnosti není známa, ale ví se o ní.

"Kdykoli ruské námořnictvo provádí takové manévry, je to důvod k určitému znepokojení," řekl listu nejmenovaný představitel amerického ministerstva obrany. Současně však tlumil případné znepokojení veřejnosti. Poukázal na to, že ponorky hlídkují v mezinárodních vodách, "kde smějí plout lodě kterékoli země", a že podobná praxe nebyla předmětem výraznějšího znepokojení ani v dobách studené války, kdy byla takřka pravidelná.

Přesto New York Times konstatuje, že podobný případ nebyl zaznamenán posledních 15 let. Obě velmoci dříve ponorkové hlídky před pobřežím soupeře využívali ke špionáži a sledování pohybu vojenských lodí protistrany.

Rusko: Nebuďte hysteričtí

Velení ruského námořnictva vydalo prohlášení, podle nějž sám fakt hlídkování ruských lodí před atlantským pobřežím USA "nepředstavuje žádný důvod k hysterii". Zdůrazňuje, že ruské ponorky hlídkování ve světových oceánech nikdy nepřerušily.

"Ruské ponorky dokonce i v nejtěžších dobách pro ruské námořnictvo v polovině 90. let vyplouvaly na moře na bojové hlídky. Tato praxe pokračuje i nyní," citoval ruský server Newsru nejmenovaný zdroj z velení flotily. Tentýž zdroj upozornil, že americké ponorky v 90. letech sice snížily intenzitu svého hlídkování u ruských břehů, nikdy je ale nepřerušily.

Nejmenovaný vysoký námořní důstojník si neodpustil ani údiv nad zřejmě lajdáckým způsobem sledování ruských ponorek americkým námořnictvem, když údajně nedokáže lokalizovat druhou ruskou ponorku a ani neví, zda z původního postavení vyrazila na jih nebo na sever.

To ale odmítl mluvčí Pentagonu Norman Polmar. "Víme přesně, kde obě ponorky jsou, a nemáme ani žádné obavy o naši schopnost sledovat jejich pohyb," řekl s úsměvem podle agentury AFP. Naznačil, že nezveřejnění přesných údajů o druhé z nich může mít jiné důvody než neznalost polohy. "Skutečnost, že ponorky jsou zase tady, nás znepokojuje jen mírně," dodal.

Takzvané útočné ponorky představují navzdory svému označení zřetelně menší nebezpečí pro mír než raketové ponorky, protože jsou vyzbrojeny pouze torpédy a nanejvýš křídlatými raketami krátkého doletu. Nikoli ale strategickými balistickými střelami s jadernou hlavicí, které nosí pouze raketové ponorky.

Konkrétně typ ruských ponorek s jaderným pohonem označovaný v kódu NATO jako Akula (Žralok), v ruském kódu jako Ščuka (Štika) a civilně jako "projekt 971", je vyzbrojen klasickými torpédy, raketovými torpédy typu Škval, Vodopad a Větěr, a odpalovacím zařízením pro křídlaté střely Granat. Může mít i transportní torpéda k automatickému rozmisťování protilodních min. Ponorky typu Akula mohou dosáhnout hloubky až 600 metrů, plout pod hladinou rychlostí až 33 uzlů (asi 61 kilometrů za hodinu) a vydržet pod vodou bez vynoření až 100 dní.