Rusko hrozí Gruzii: Nepřipustíme, abyste se znovu vyzbrojili

Rusko přijme "konkrétní opatření", aby zabránilo Tbilisi v opětovném vyzbrojení. Toto oznámení Moskva učinila během návštěvy amerického viceprezidenta Joe Bidena v Gruzii. Moskva loni v srpnu svedla s Tbilisi krátkou válku o separatistickou oblast Jižní Osetie.

"Budeme nadále znemožňovat vyzbrojení režimu (gruzínského prezidenta Michaila) Saakašviliho," prohlásil náměstek ruského ministerstva zahraničí Grigorij Karasin.

Zbraně pod hlavičkou humanitární pomoci

Moskva reaguje velmi citlivě na americké aktivity v tomto kavkazském státě, který usiluje o členství v NATO. Tuto oblast totiž považuje za svou sféru vlivu. Washington chce naopak zdůraznit, že jeho snahy o sblížení s Ruskem nepůjdou na úkor prozápadních spojenců z někdejšího Sovětského svazu.

Gruzie nebude stát v cestě našim vztahům, shodly se Moskva a Washington - čtěte ZDE

Gruzie rok po válce. Pomoc Západu má cenu života - čtěte ZDE

Karasin vyjádřil "hluboké obavy" ze zbrojních aktivit Gruzie, které prý některé země dodávají zbraně ruské či sovětské výroby. Zároveň pohrozil, že s takovými státy Moskva utlumí či pozastaví vojenskou a ekonomickou spolupráci.

Ačkoliv žádný konkrétní stát Karasin nezmínil, již dříve ale Rusko kritizovalo Ukrajinu, že Gruzii prodalo zbraně, které prý Tbilisi použilo během loňských bojů s Moskvou. Ruský představitel také varoval před skrýváním vojenských dodávek pod pláštík humanitárních programů.

Tbilisi se loni pokusilo obnovit moc v separatistické Jižní Osetii. Moskva na gruzínskou ofenzivu odpověděla vysláním svých vojsk. Gruzie střet s Ruskem prohrála, v návaznosti na to vyhlásily Jižní Osetie a další odštěpenecká republika Abcházie nezávislost na Tbilisi.

Biden přijel "smířit" gruzínské politiky

Návštěva viceprezidenta Bidena v Gruzii se dá podle některých názorů vnímat jako symbol začátku dialogu mezi gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim a opozičními politiky, kteří od dubna žádají rezignaci hlavy státu. S příjezdem Obamova zástupce do Tbilisi ale jakoby obě strany začaly slevovat ze svých pozic.

Saakašvili: Opozice chce mojí rezignaci? No a co! - čtěte ZDE

BLOG: Miroslav Cvrček: Gruzie dnes a Československo 1968. Velmi falešná paralela - čtěte ZDE

Saakašvili učinil na začátek Bidenovi cesty na východ Evropy „smířlivé“ gesto – na začátku týdne slíbil opozici reformy, jejichž součástí by mělo být mimo jiné přerozdělení moci a demokratické volby starosty gruzínské metropole, znovu ji také nabídl diskusi.

Ačkoliv opoziční politici jeho návrhy podle prvních reakcí odmítali, ruský list Kommersant později informoval, že se po měsících chystají rozebrat stanové městečko v centru Tbilisi. GeorgiaTimes dokonce napsaly, že „radikálové“, jak Saakašvili opozici v ulicích nazývá, uvažují o nastolení dialogu s vládou.

Gruzínská opozice nemá podporu

Účast na podobných akcích přitom v posledních týdnech značně oslabila – zatímco v dubnu a květnu se před prezidentským palácem a na hlavní "avenue" v centru Tbilisi shromažďovali tisíce demonstrantů, Wall Street Journal před několika dny upozornil na to, že opozice dá během letních dnů dohromady sotva dvě stovky protestujících. Oproti tomu podpora Saakašviliho u gruzínské veřejnosti naopak v poslední době podle průzkumů posílila.

Takový vývoj částečně předvídali analytici i diplomaté v Gruzii. "Opozice nemá takovou podporu, v případě voleb by se možná do parlamentu ani nedostala," tvrdil už v červnu český velvyslanec v Gruzii Ivan Jestřáb a jeho diplomatičtí kolegové. Opoziční politici si v té souvislosti stěžovali na malou podporu západu. Jak ale napsal Wall Street Journal, před časem ji ještě před Bidenovou cestou někteří opoziční politici – včetně čelní představitelky Nino Burjanadzeové - odjeli hledat právě do Spojených států sami.