Dalších pět let s Alievem: Ázerbájdžán má "nového" prezidenta

Prezidentské volby v Ázerbájdžánu vyhrála dosavadní hlava státu Ilham Aliev. Podle oficiálních výsledků získal 89 procent všech hlasů. Šest hlavních opozičních stran volby bojkotovalo, byly podle nich zmanipulované a nedemokratické. Podle volební komise dosáhla účast 77 procent voličů.

Vláda v Baku volby označila za nejdemokratičtější v krátké postsovětské historii země. Opozice si však stěžuje, že Západ nevyvíjí na Ázerbájdžán dostatečný tlak, aby přistoupil ke skutečným reformám.

Nedostatky demokracie prý tolerují kvůli stabilitě a energetické bezpečnosti, protože oblast Kavkazu je důležitý zdroj vývozu energií a koridor pro dodávky ropy a plynu z oblasti Střední Asie.

"Dokud v Ázerbájdžánu nebude demokracie a dokud o všem bude rozhodovat jeden muž, dlouhodobé zájmy Evropy a Spojených států nemohou být zajištěny, tuto jednoduchou pravdu by měli všichni pochopit," prohlásil šéf opoziční Strany lidové fronty Ázerbájdžánu (AHCP) Ali Kerimli.

Někteří experti ovšem tvrdí, že opozice hovoří o demokracii, ale její slova nepadají na úrodnou půdu. Ázerbájdžánci podle nich ve skutečnosti nevědí, co demokracie znamená, a opoziční výzvy pro ně nejsou nic víc, než nesrozumitelné teoretizování.

OBSE v nedávné zprávě kritizovala ázerbájdžánskou vládu za mnohá porušování volebních praktik. Opozice měla například zakázaná všechna předvolební shromáždění.

Ropná velmoc

Ilham Aliev vystřídal v prezidentském úřadu svého otce Gejdara, který zemřel v prosinci 2003. Ten byl podobně jako bývalý ruský prezident Vladimir Putin příslušníkem KGB a v 80. letech členem politbyra komunistické strany Sovětského svazu.

Ázerbájdžán disponuje obrovskými zásobami ropy a zemního plynu, jedněmi z největších na světě. Značnou část svých energetických zdrojů vyváží, a to přes technicky zastaralé ropovody a plynovody do Ruska, odkud se reexportují dále do západní Evropy.

Spojené státy i Evropská unie doufají, že přesvědčí Ázerbájdžán, aby aspoň svůj zemní plyn směřoval na plynovody na jižní Kavkaz, které obcházejí Rusko, a aby tak přispěl ke snížení energetické závislosti Evropy na Rusku. Nedávná válka Ruska proti americkému spojenci Gruzii Západu posloužila jako další důkaz nezbytné potřeby diverzifikovat energetické cesty z kavkazského regionu.