Boje v Gruzii končí, Saakašvili přistoupil na podmínky příměří

Gruzínský prezident Michhail Saakašvili přistoupil po setkání s Nicolasem Sarkozym na mírový plán. S plánem, z něhož byla vyjmuta zmínka o příštím statusu separatistických gruzínských území, vyslovila předtím souhlas také Moskva. "Máme dokument, který přijala Moskva a přijala ho i Gruzie," řekl Sarkozy v noci na středu. Sarkozy, jehož země toto pololetí předsedá Evropské unii, řekl, že text dohody předloží ve středu na schůzce ministrů zahraničí zemí EU, aby ho mohli schválit a podpořit. Potom se stane základem pro rezoluci Rady bezpečnosti OSN.

Podle nových údajů při ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Gruzií přišlo o život 175 Gruzínů, většinou civilistů. Novou bilanci  zveřejnilo gruzínské ministerstvo zdravotnictví. Předcházející bilance uváděla 92 gruzínských obětí včetně 40 civilistů.Gruzínský ministr zdravotnictví Alexandr Kvitašvili na krátké tiskové konference v Tbilisi uvedl, že výrazně se zvýšil také počet zraněných Gruzínů. Rusko odhadlo, že při gruzínském útoku v Jižní Osetii, který vyvolal ofenzivu ruských jednotek, bylo zabito na 1600 civilistů. Údaje, které zveřejnila Moskva, ale vyvolávají u nezávislých pozorovatelů pochybnosti.

Například ruská představitelka nevládní organizace obránců lidských práv Human Rights Watch (HRW) Taťjana Lokšinová upozornila, že zatím neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly tak velké ztráty, o nichž Moskva informovala.

"Předběžné informace, které mise HRW shromáždila v Jižní Osetii, zatím tvrzení o počtu mrtvých nepodporují," prohlásila Lokšinová v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

USA a EU zvažují odvetná opatření proti Rusku

Spojené státy i Evropská unie v úterý naznačily, že zvažují možnosti určitých odvetných opatření proti Rusku za jeho vojenskou akci proti Gruzii. Informují o tom zahraniční agentury.

Nejmenovaní vládní představitelé USA podle agentury AP uvedli, že Spojené státy a jejich spojenci uvažují o "vyloučení Moskvy z exkluzivního klubu nejmocnějších zemí", což nepřímo naznačuje vyřazení ze skupiny G8. Skupina se již situací kolem Gruzie zabývala při telefonické konferenci, aniž bylo Rusko přizváno. Uvažuje se prý i o zrušení plánovaných společných vojenských cvičení.

Alespoň symbolické akce proti Rusku má podle evropských diplomatů citovaných agenturou Reuters projednat ve středu také schůzka ministrů zahraničních věcí Evropské unie. Podle agentury však není jasné, zda takové návrhy podpoří i západoevropští spojenci Moskvy, zvláště Německo, Francie a Itálie.

Protiruská demonstrace v Tbilisi

V Tbilisi se v úterý konal mnohatisícový mítink proti ruské nadvládě, jehož se zúčastnil gruzínský prezident a předáci pěti zemí, Lotyšska, Litvy, Ukrajiny, Polska a Estonska. Polský prezident Lech Kaczyński varoval demonstranty, že Rusko chce vrátit zpět staré časy, kdy kontrolovalo celý region. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko zdůraznil, že svoboda stojí za to, aby se za ni bojovalo.

Separatisté vytlačili Gruzínce z Kodorské soutěsky v Abcházii

Gruzijské vojenské jednotky, které se stahují ze severní části strategicky významné Kodorské soutěsky v Abcházii, odtud vytlačily jednotky tamějších separatistů.

Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí gruzínského ministerstva vnitra. Kodorská soutěska byla posledním místem v Abcházii, které do nynějška Gruzie ovládala.

"Stáhli jsme vše, co jsme tam měli, policisty i civilisty," řekl mluvčí gruzínského ministerstva vnitra Šota Utiašvili. Už předtím dobytí soutěsky oznámila i sama Abcházie.

"Jednotky abchazské armády dokončily operaci vytlačení gruzínských vojáků... z horní části Kodorské soutěsky," citovala ruská agentura Interfax mluvčího samozvaného abchazského prezidenta Sergeje Bagapše.

Právě bitva o Kodorskou soutěsku, která se rozhořelat v sobotu, definitivně znamenala vstup Abcházie do rusko-gruzínského konfliktu. Ten se do té doby soustředil pouze na Jižní Osetii.

 

Kreml se dohodl s Paříží

Ruský prezident Dmitrij Medveděv a jeho francouzský protějšek Nicolas Sarkozy jednali v diplomatickém maratonu přímo v Moskvě. Po několika hodinách jednání se posléze shodli na podmínkách ukončení bojů. Ještě před tím však Rusko vyzvalo gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho k rezignaci. Vedení NATO mezitím potvrdilo, že příslib budoucího členství Gruzie v alianci stále platí.

"Rozhodl jsem o ukončení operace, jejímž cílem bylo přinutit gruzínskou stranu k míru. Cíle bylo dosaženo. Bezpečnost našich mírových sil a civilního obyvatelstva byla obnovena. Agresor byl potrestán a utrpěl značné ztráty," oznámil Medveděv zastavení ruských akcí.

Zároveň však varoval, že při obnovení gruzínské ofenzivy vůči Jižní Osetii má ruská armáda příkaz znovu zasáhnout. Pro uzavření příměří stanovil dvě podmínky: stažení gruzínských jednotek do pozic před začátkem bojů před pěti dny a uzavření závazné dohody mezi oběma stranami o nepoužití síly.

Moskva vyzvala Saakašviliho k rezignaci

Tbilisi ale tvrdí, že útoky ruských sil stále pokračují. Přestože ruský prezident během dopoledne uvedl, že nechal zastavit vojenské operace proti Gruzii, ruský vojenský letoun odpoledne bombardoval dvě gruzínské vesnice mimo Jižní Osetii, uvedla gruzínská vláda v prohlášení.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také vyzval Saakašviliho k rezignaci, protože Moskva prý nechce vyjednávat se současným gruzínským vedením. Lavrov však zároveň uvedl, že Moskva nechce prozápadní gruzínskou vládu násilně svrhnout.

Již v úterý ráno zahájily jednotky druhé separatistické republiky Abcházie ofenzivu na strategickou Kodorskou soutěsku, kterou až dosud kontrolovaly gruzínské síly. Ruské dělostřelectvo pak údajně ostřelovalo gruzínské město Gori, které leží nedaleko hranic s Jižní Osetií a které ruské síly v pondělí údajně ovládly. Podle očitých svědků při útocích přišlo o život nejméně pět lidí, včetně kameramana televize RTL, další byli zraněni. Ve městě je i český senátor Jaromír Štětina, který byl prý svědkem ruských leteckých útoků na gruzínskou infrastrukturu v okolí Gori.

Sarkozy vyjednal podmínky příměří

Hlavní body mírového plánu gruzínsko-ruského konfliktu 1) Dohoda o neužití síly. 2) Zastavení všech vojenských akcí. 3) Volný přístup pro humanitární pomoc. 4) Gruzínské vojenské jednotky se vrátí na své stálé základny. 5) Ruské vojenské jednotky se vrátí na pozice, jež zaujímaly před vypuknutím současného konfliktu. Dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové sbory "přijmou dodatečná bezpečnostní opatření". 6) Začnou mezinárodní rozhovory o statusu Jižní Osetie a Abcházie a o tom, jak zajistit bezpečnost těchto území.

V Moskvě jednal s ruským prezidentem jeho francouzský protějšek a šéf předsednické země EU Nicolas Sarkozy. Oba politici se dohodli na podmínkách ukončení bojů v Gruzii. Klíčovým bodem mírového návrhu je to, aby obě strany stáhly své vojáky na původní pozice. V návrhu se údajně nehovoří o zachování někdejších gruzínských hranic. Podle ruského prezidenta by se nyní separatistické republiky Abcházie a Jižní Osetie měly rozhodnout, zda chtějí být nadále součástí Gruzie.

Po rozhovorech v Moskvě odletěl Sarkozy do Tbilisi, kde se sešel se Saakašvilim. Ten s mírovým plánem souhlasil.

S plánem, z něhož byla vyjmuta zmínka o příštím statusu separatistických gruzínských území, vyslovila předtím souhlas také Moskva.

"Máme dokument, který přijala Moskva a přijala ho i Gruzie," řekl Sarkozy na tiskové konferenci v gruzínském hlavním městě a dodal, že má souhlas všech protagonistů.

"Je to politický dokument. Myslím, že jsme se plně shodli na principech," řekl Saakašvili na společné tiskové konferenci se Sarkozym.

Sarkozy, jehož země toto pololetí předsedá Evropské unii, řekl, že text dohody předloží ve středu na schůzce ministrů zahraničí zemí EU, aby ho mohli schválit a podpořit. Potom se stane základem pro rezoluci Rady bezpečnosti OSN.

NATO: Gruzie má nadále dveře otevřeny

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer však prohlásil, že příslib budoucího členství Gruzie v NATO, který dala aliance na svém posledním summitu Tbilisi, stále platí. "Žádný ze spojenců nemá v úmyslu se odklonit od bukurešťské deklarace. Tato situace se nezměnila," řekl Scheffer.

Gruzie v úterý také podala kvůli bojům o separatistickou Jižní Osetii u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) žalobu na Rusko. Tbilisi mimo jiné viní Moskvu z etnických čistek.

Česká humanitární pomoc

Ve středu vyšle Česká republika do Gruzie zdravotnický materiál za asi dva miliony korun. Leteckým speciálem, který přistane v Jerevanu v sousední Arménii hlavně zdravotnický materiál - zejména obvazy, balíčky první pomoci a i krev a krevní plazma. Zpět se speciálem do vlasti vrátí další Češi, kteří chtějí z Gruzie odjet.

Česká nevládní sdružení vypisují sbírky, aby pomohly lidem na Kavkaze. Zájemci tak budou moci gruzínským uprchlíkům poslat finanční příspěvek například prostřednictvím sdružení Charita ČR, ADRA nebo Člověk v tísni.

Charita ČR již veřejnou sbírku spustila. Finanční dary mohou zájemci posílat na účet 22770022/0800. Variabilní symboly jsou 153 (Gruzie) a 126 (Severní Osetie). ADRA chce nabídnout pomoc prostřednictvím své gruzínské pobočky. Sbírku chce společnost spustit ve středu, kdy také zveřejní její číslo. Veřejnou sbírku připravuje i společnost Člověk v tísni, která kvůli konfliktu v Gruzii musela omezit některé své dosavadní projekty v oblasti.

Podle zprávy úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) muselo kvůli rusko-gruzínskému konfliktu opustit své domovy na 100.000 lidí. Jen severogruzínské město Gori prý opustilo 56.000 lidí.