Nová fakta: Rakušan měl problémy se zákonem již dříve

Tlak na rakouské úřady po zveřejnění otřesného případu týrání a pohlavního zneužívání z města Amstetten se stupňuje. Třiasedmdesátiletý Josef Fritzl, která téměř čtvrtstoletí věznil svou dceru Elisabeth ve sklepních prostorách a zplodil s ní sedm dětí, měl být podle listu Die Presse již dříve trestán za sexuální delikt. Navíc byl údajně dvakrát obžalován kvůli žhářství a podezřením na pojistný podvod.

Třebaže se mu podařilo dokonale utajit dění v suterénu svého domu, policie i místní lidé znali několik podezřelých indicií. Mluvčí firmy, u níž Fritzl pracoval v sedmdesátých letech jako elektroinženýr, řekla v Die Presse, že se už tehdy vědělo o Fritzlově minulosti. "Bylo veřejně známé, že byl několik měsíců ve vězení kvůli znásilnění."

Také reportér britského deníku Times našel místní obyvatele, kteří hovoří o dávných podezřeních: "Jeho domu jsme se jako děti vyhýbali. Říkalo se, že si odseděl trest za znásilnění."

Podle Die Presse se měl Fritzl pokusit o znásilnění koncem šedesátých let v Linci, tento čin je ale mezitím promlčen. Na aféru se podle lidí z Amstetten pozapomnělo mimo jiné i proto, že se Fritzl v zaměstnání i městské komunitě postupně vypracoval.

Klíčová otázka nyní podle rakouských médií zní: Pokud byla problematická minulost Fritzla veřejně známá, proč se jí nechopili policisté, když v osmdesátých letech zmizela jeho dcera?

"Nemohu to potvrdit ani dementovat," řekl německému magazínu Spiegel šéf dolnorakouského kriminálního úřadu Franz Polzer, s tím, že smazání dřívějšího trestu z registru po uplynutí určité doby je běžnou praxí.

Fritzl byl den po svém přiznání předveden před vyšetřujícího soudce, který na něj uvalil vyšetřovací vazbu o délce 14 dní. Už v pondělí byl převezen do zemského hlavního města St. Pöltenu. Kriminalisté zároveň oznámili, že Fritzl je podle testů DNA skutečně otcem všech sedmi dětí své dcery.

Do médií v úterý pronikly některé detaily z Fritzlovy výpovědi. "Ano, zavřel jsem Elisabeth ve sklepě, ale jen proto, abych ji chránil před drogami," citoval deník Krone z protokolu. Na otázku, proč trojici dětí oficiálně adoptoval a zbylé tři dále držel ve sklepení, Fritzl neodpověděl.

Odškodné či renta 

Mezitím pokračuje vyšetřování kriminalistů na Fritzlově pozemku. Oběti, dvaačtyřicetiletá Elisabeth a šest žijících dětí, mají podle expertů civilní a sociálně právní nároky, není vyloučena ani případná žaloba o náhradu škody.

Vzhledem k tomu, že v případě Fritzla nelze očekávat reálné možnosti větší finanční kompenzace, je podle Standardu pravděpodobnější spíše žádost o finanční podporu u spolkového sociálního úřadu.

To je podle rakouské legislativy standardní cesta, kterou se oběti trestných činů mohou od státu domoci nákladů na potřebné zotavení a terapii. Pokud oběti následkem trestného činu nejsou práceschopné, mohou mít nárok na měsíční rentu.

Příslušný zákon nicméně nezná nárok na odškodné, tuto formu kompenzace mohou oběti v Rakousku dosáhnout pouze soudní cestou. Podle agentury APA jsou ale v takovém případě vyhlídky obětí vzhledem k uvěznění pachatelů nejisté.

Kriminalisté znají od pondělního Fritzlova přiznání hlavní rysy případu, ale i nadále pátrají po detailech. Fritzl vlastnil několik nemovitostí, které bude třeba prohledat. Stavební povolení na sklepní prostory, které se měly změnit na vězení, bylo vydáno v roce 1978 a kolaudace proběhla o pět let později. Třebaže v tehdejších spisech nejsou uvedeny detaily, mělo se údajně jednat o protiatomový kryt.

"Cosi nebylo v pořádku"

Policie se stále drží hypotézy, že Fritzlova manželka a trojice dětí, které pár vychovával po jejich "nalezení", nic o sklepním vězení nevěděly. Tvrzení o absenci podezřelých momentů ale dostává stále větší trhliny.

"Každý věděl, že s tou rodinou cosi není v pořádku," řekla Standardu spolužačka oběti. "Otec vychovával děti více než přísně. Nerozdával facky, ale tvrdé pěsti, všichni se ho báli."

Svědci i vyšetřovatelé vykreslují profil dominantního muže, který vědomě udržoval své nejbližší ve strachu.

"Měl rád rodinu pod kontrolou. O rozměrech jeho moci výmluvně svědčí skutečnost, že se ho oběti nikdy nepokusily přemoci a utéct ze sklepení," řekl německý kriminalista Christian Pfeiffer, který vidí pochybení na straně úřadů a nikoli sousedů. "Je neskutečné, že úřady nic neověřovaly a třikrát akceptovaly nevěrohodnou teorii o dětech odložených matkou na prahu domu rodičů. Tam mělo proběhnout prověření všech detailů."

Podobné hlasy nejsou v Rakousku osamoceny. Do neděle bylo pro Rakušany nepředstavitelné, že by se případ Kampuschová mohl opakovat, nebo se mohlo vyskytnout něco dokonce ještě brutálnějšího. Bohužel opak se ukázal pravdou.

"Amstettenská komunita by se měla topit ve studu... Sousedé nad vším zvírali oči... Celá země se musí ptát sama sebe, co je s ní skutečně zásadně špatně," odrážejí velké deníky náladu mnoha obyvatel.

Podle primáře nemocnice ve Frastanzu Reinharda Hellera nelze považovat případ v Amstettenu za ojedinělý, protože podobné byly zaznamenány i v minulosti. Připomíná, že četné případy zneužívání zůstávají neodhaleny. Vídeňská psychoterapeutka Susanne Adamková dodává ještě jednu podstatnou okolnost: "Děti v tomto prostředí věří, že takový život je normální, a to tak dlouho, dokud neuvidí něco jiného."

Podle psychiatrů by měl nynější otřesný případ z Amstettenu vyprovokovat větší debatu o právech dětí. Vídeňský psychiatr a neurolog Ernst Berger upozorňuje, že pro pachatele zneužívání je příznačné přesvědčení, že děti žádná vlastní práva nemají.