Uzbecká vláda v pátek oznámila, že 78letý prezident Islam Karimov zemřel a bude pochován v sobotu v Samarkandu. Karimov vládl Uzbekistánu od 1989. O oficiálním potvrzení Karimovovy smrti informovaly mimo jiné agentury Reuters a Interfax.
Interfax v pátek už jednou vydal zprávu o oficiálním oznámení Karimovovy smrti, ale po několika minutách ji stornoval jako technickou chybu. Nyní však obsáhle citoval z úředního komuniké, vydaného jménem vlády a parlamentu, podle něhož "po těžké nemoci 2. září zesnul přední státní a politický činitel, prezident Uzbekistánu Islam Karimov".
Uzbekistán se chystá na první střídání ve vrcholné funkci od získání nezávislosti před 25 lety. Třebaže spekulace o smrti 78letého prezidenta Islama Karimova oficiálně dlouho nebyly potvrzeny, někteří zahraniční státníci již do Taškentu zaslali kondolence a chystají se na sobotní pohřeb v Samarkandu.
Karimov, vládnoucí středoasijské zemi nepřetržitě od roku 1989, minulý víkend utrpěl mozkovou mrtvici a média od pondělka spekulovala, že je po smrti, úřady však mlčely. Až v pátek vláda připustila, že prezident je v kritickém stavu, a až večer potvrdila jeho úmrtí.
Už předtím turecký premiér během pátečního jednání vlády vyjádřil soustrast s úmrtím vůdce spřátelené země. "Uzbecký prezident Islam Karimov odešel. Kéž ho provází Boží milost a požehnání, Turecko sdílí bolest a žal uzbeckého lidu," řekl Binali Yildirim podle televizních záběrů ze schůze vlády.
Podobně gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili v prohlášení na své internetové stránce vyjádřil "hlubokou lítost" nad úmrtím prezidenta, který "provedl svou zemi nejtěžším obdobím v dějinách a za jehož vedení Uzbekistán dosáhl významného rozvoje a blahobytu".
V médiích se také objevily zprávy o účasti zahraničních delegací na sobotním pohřbu v Samarkandu. Tamní letiště, jak varovaly úřady, bude po celý den uzavřeno s výjimkou letů se zvláštním povolením.
Karimovova pohřbu se zúčastní afghánský prezident Ašraf Ghaní a kyrgyzský premiér Sooronbaj Žeenbekov, uvedla agentura AP s odvoláním na diplomaty. Podle středoasijské regionální tiskové agentury Fergana se dostaví také tádžický prezident Imomali Rachmon a kvůli účasti na pohřbu přeruší návštěvu Číny kazašský prezident Nursultan Nazarbajev.
Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. Prezentoval se jako ochránce stability v zemi, sousedící s neklidným Afghánistánem. Kritici ho ale obviňovali, že hrozbu islamistů využívá jako záminku k potlačení jakéhokoli disentu. Hlásil se k odkazu krutého dobyvatele Tamerlána.
Agentura Reuters poznamenala, že Karimovovi odpůrci v něm viděli surového diktátora držícího se u moci i mučením svým odpůrců. Na nabádání Západu k respektování lidských práv reagoval dotčeným odmítáním toho, aby se někdo "vměšoval do vnitřních záležitostí Uzbekistánu".
O tom, kdo bude jeho nástupcem, se patrně zatím vedou zákulisní jednání. Hlavními hráči jsou Karimovova rodina, vládní špičky a představitelé bezpečnostních složek.
