Obraz Parvíze MušarafaPákistánský prezident Parvíz Mušaraf čelí novému politickému tlaku. Před nedávnými volbami musel svléknout uniformu a vzdát se kontroly nad armádou, nyní však může přijít i o svoji funkci. Vládní koalice se totiž dohodla, že navrhne proti prezidentovi impeachment, tedy proces jeho odvolání, pokud sám neodstoupí z funkce. 

Rozhodnutí je výsledkem dlouhých diskusí mezi vůdci vládnoucích stran Nawázem Šarífem a Alím Ásifem Zardárím. "Ano, v podstatě jsme se shodli, že by měl odejít," řekl jeden z členů koalice agentuře Reuters. Předpokládá se však, že oficiální stanovisko strany zaujmou až ve čtvrtek pozdě večer.

Čtěte více

Koalice má těsnou většinu

Mušaraf prohlásil, že sám funkci neopustí a "použije veškeré ústavní pravomoci, aby tomu zabránil." Možným řešením pro něj může být rozpuštění parlamentu a uspořádání nových voleb.

Jeden z členů Šarífovy strany řekl, že "prezident může takový útok uskutečnit, ale budeme mu čelit. Toto bude konečné vítězství demokracie." Vládní koalice má pro odvolání hlavy státu těsnou většinu v parlamentu, jeho horní komoru totiž stále ovládají Mušarafovi příznivci.

Sesazení Mušarafa bylo jedním ze sporných témat, nad nimiž se dlouhou dobu vládní strany nedokázaly shodnout. V květnu dokonce koalici opustila Šarífova Pákistánská muslimská liga (PML-N) když Zardárí odmítnul o tomto tématu diskutovat.

Prezident zrušil kvůli politickému napětí cestu na Olympijské hry v Číně. Pokud Mušaraf sám neodstoupí, Pákistán se zřejmě ocitne v nové politické krizi. Současná hlava státu má totiž výraznou podporu armády, které po dlouhá léta šéfoval. Současná vládní koalice se dostala k moci po únorových volbách, kterým předcházela vlna násilí. Jednou z obětí atentátů se stala i politička Benazír Bhuttová.

Ve volbách získala nejvíce hlasů Pákistánská lidová strana, v jejímž čele stanul po Bhuttové její manžel Zardárí.

Americká chvála i kritika

Parvíz Mušaraf převzal vládu nad Pákistánem v roce 1999 díky vojenskému převratu. Od září 2001 byl důležitým spojencem USA a Velké Británie v boji s terorismem. Bílým domem byl chválen také za odstoupení z čela armády v zájmu demokratizace země.

Nespokojenost Spojených států ale roste v souvislosti s Afghánistánem. Přes hranice z Pákistánu totiž přechází množství bojovníků Tálibánu, kteří pak útočí na jednotky NATO i civilisty. Podle americké administrativy Tálibům pomáhají dokonce pákistánské tajné služby.