Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz přestala platit za dodávky plynu a tato situace má trvat, dokud jednání o ceně ruského plynu nedospějí k závěru. Uvedl to v sobotu podle agentury Reuters šéf Naftogazu Andrij Kobolev v rozhovoru pro ukrajinský list Dzerkalo Tyžňa.

Ruský koncern Gazprom dříve zvýšil Ukrajincům cenu plynu z 268 na 485 dolarů za tisíc metrů krychlových. Rusko, které minulý měsíc anektovalo Krym, zrušilo Kyjevu všechny předchozí slevy a také tvrdí, že Ukrajinci za plyn dluží 2,2 miliardy dolarů.

"Otázka splacení dluhu je přímo spjata se zachováním ceny plynu na úrovni z prvého čtvrtletí," řekl Kobolev. "Nevidíme žádný důvod ke změně (původní) ceny. Cenu okolo 500 dolarů považujeme za netržní, neoprávněnou a nepřijatelnou, a tudíž jsme přerušili platby na období vyjednávání," dodal.

V letech 2006 a 2009 vedly rusko-ukrajinské spory k výpadku dodávek ruského plynu do Evropy. To, že by se tento scénář nejspíše mohl zopakovat, připustil v interview i Kobolev.

"Bohužel, pokud v plynárenství politika vyhrává nad ekonomikou, pak je taková hrozba velmi vysoká," řekl podle webu ukrajinského listu.

Jsou prý jen dvě možnosti, jak se vyhnout výpadku dodávek: buď se Naftogaz dohodne s Gazpromem na zachování dřívější ceny, anebo se Ukrajinci domluví se západoevropskými společnosti, které zakoupí plyn u Gazpromu na západní hranici Ruska, aby jej následně prodaly Ukrajincům, a také budou platit za tranzit plynu přes Ukrajinu.

Americké sankce zasáhly ruské oligarchy. Klienti banky Rossija nemohou platit kartami - čtěte ZDE

EKONOM: Plány Škody ohrožuje krymská krize. Obchodní zájmy má v Rusku i na Ukrajině - čtěte ZDE

Ruský prezident Vladimir Putin nejprve pohrozil případným přerušením dodávek plynu Ukrajincům, ale později prohlásil, že zastavit dodávky plynu nechystá.

EU musí podle Barrosa reagovat společně

Ruská hrozba vyžaduje kolektivní reakci Evropské unie. Napsal to podle agentury AFP předseda Evropské komise José Manuel Barroso v dopise adresovaném všem evropským lídrům.

"Dopis, jímž se na některé z nás obrátil prezident Ruské federace,... ukazuje vážné problémy pro energetickou bezpečnost Evropy," napsal Barroso v dopise datovaném 11. dubna.

Šéf unijní exekutivy tak reagoval na předchozí dopis ruského prezidenta Vladimira Putina představitelům 18 evropských zemí, z toho 13 členským státům EU včetně České republiky. Šéf Kremlu kvůli rostoucímu ukrajinskému dluhu za plyn napsal ve čtvrtek evropským státníkům dopis, ve kterém varoval, že by mohly být kvůli nesplaceným závazkům ohroženy i dodávky do Evropské unie.

"Doporučuji, aby o této otázce v pondělí debatovali ministři zahraničních věcí a ministři energetiky při telefonické konferenci s komisařem (pro energetiku) Güntherem Oettingerem," vyzval Barroso.

Na základě výsledků těchto diskusí je Evropská komise připravena hledat společnou odpověď Rusku, dodal šéf komise.

Přerušení dodávek by mohlo poškodit samo Rusko, protože státní rozpočet je silně závislý na prodeji plynu v Evropě.

Ruský plyn pokrývá zhruba čtvrtinu celkové spotřeby zemí EU. Loni evropské státy za ruský plyn zaplatily 35 miliard eur (zhruba 960 miliard korun), uvedla Komise. Z 133 miliard metrů krychlových nakoupeného ruského plynu přitom šlo 65 miliard metrů krychlových přes Ukrajinu.

EU nakupuje 70 procent ruských energetických zdrojů určených na export, který zajišťuje zhruba polovinu příjmů ruského rozpočtu, uvedla v pátek mluvčí Evropské komise Pia Ahrenkildeová-Hansenová.

Oettinger v pátek zdůraznil, že není důvod panikařit, neboť dodávky pro Evropu nejsou ohroženy, jak Kreml varuje, a Brusel prý Kyjevu se zvládnutím pohledávek pomůže.

Rusko po pádu prezidenta Viktora Janukovyče a nástupu nové vlády v Kyjevě skokově zvýšilo cenu plynu, když počátkem dubna nejprve zrušilo slevu dojednanou v roce 2010 výměnou za prodloužení pronájmu sevastopolské základny na Krymu. Bezprostředně poté Moskva zrušila bezcelní vývoz plynu na Ukrajinu, který Kyjevu přiznala, když odvolal podpis pod smlouvou o přidružení k Evropské unii.