Čínský prezident Si Ťin-pching v pátek zahájil třídenní návštěvu Ruska, která by měla podle přání obou velmocí dokázat jejich úzkou spolupráci. Ještě před odjezdem do Moskvy Si zdůraznil, že Rusko je "nejdůležitějším strategickým partnerem" Číny.

Podle západních expertů jde však spíše o účelové spojení než o skutečné přátelství. Poukazují například na rychlý ekonomický vzestup Číny, který Rusko sleduje s respektem, ale i se závistí a s nedůvěrou.

Nepříjemný je pro Moskvu rostoucí čínský vliv v bývalých sovětských republikách Střední Asie.

Vůbec poprvé čínského hosta před branami Kremlu uvítala nová čestná stráž prezidentského pluku. Podle prezidentské kanceláře je to projev mimořádné úcty, kterou Rusko chová k mocnému asijskému sousedovi.

Si má s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednat především o hospodářské spolupráci, ale i o mezinárodních záležitostech. Podle agentury DPA mají k nejdůležitějším tématům patřit energie a zbraně, ale také slaďování stanovisek k mezinárodním problémům.

Čínský vítr do plachet

Putin už před návštěvou prohlásil, že chce "chytit čínský vítr do plachet ruské ekonomiky". Jednat chce o posílení vzájemného obchodu a ambiciózních plánech na společné využití přírodních zdrojů Sibiře.

Stranou nezůstanou ani mezinárodní problémy, kromě krize v Sýrii a rostoucích vojenských ambicí Severní Koreje mají státníci projednat i kyperskou finanční krizi.

Formát rusko-čínské obchodní výměny byl v posledních dvou desetiletích poměrně stabilní. Rusko dodávalo Číně zbraně a energetické suroviny, Čína prodávala do Ruska obrovské objemy spotřebního zboží. Hodnota obchodní výměny se za posledních dvacet zvýšila čtrnáctinásobně, loni dosáhla rekordní úrovně 88,2 miliardy dolarů. Do roku 2015 má překročit hranici sta miliard.

Během návštěvy by měla být podepsána smlouva o zvýšení dodávek ruské ropy do Číny. Ruská státní firma Rosněfť dodává nyní Číně ročně 15 milionů tun ropy, objem by se podle ruských expertů mohl zvýšit až na 50 milionů. Ve hře je podle ruských médií i zvýšení dodávek ruského plynu.

Ještě před prezidentskou návštěvou byla ale uzavřena smlouva o společném využívání sibiřských uhelných zásob. Hodnota kontraktu je dvě miliardy dolarů.

Investice na Sibiři

Rusko očekává, že Čína se bude investičně podílet na hospodářském využití rozlehlé oblasti východní Sibiře, zejména na budování dopravní a telekomunikační infrastruktury. Čínské firmy by se rovněž mohly zapojit do průzkumu ropných a plynových nalezišť na ruském Dálném východě.

Podle ruských i zahraničních komentátorů je cesta čínského prezidenta součástí dlouhodobé velmocenské hry, které se kromě Ruska a Číny účastní i Spojené státy a Evropská unie.

"Si vydal cestou do Moskvy signál Spojeným státům a Evropě o rostoucím významu aliance Pekingu s Moskvou. Majitel největších zásob energetických surovin a jejich největší spotřebitel se chtějí představit jako geopolitická protiváha Spojených států, jejichž asijská strategie Peking znepokojuje," napsala agentura Reuters.