Rusko zpřísňuje tresty za špionáž. Trestat chce i prozrazení dat mezinárodním organizacím

Horní komora ruského parlamentu, Rada federace, schválila kontroverzní zákon zpřísňující tresty za špionáž a vlastizradu. Následovala tak příkladu Státní dumy, dolní komory, která vládní návrh před pár týdny přijala.

Stačí tak už jen podpis prezidenta a zveřejnění ve vládním listu, aby zákon vstoupil v platnost. "Gumové formulace" novely budí u kritiků režimu obavy, že mohou být zneužity proti opozici a proti nepohodlným novinářům.

Podle nových paragrafů se trestným stává nejen prozrazení státního tajemství, ale i nezákonný přístup k němu: v lehčí variantě hrozí až půlmilionová pokuta (asi 300 tisíc korun) či až čtyři roky vězení, v případě přitěžujících okolností či vážných následků, například při předání utajované informace do ciziny, se počítá s trestem do osmi let vězení.

Tresty nově hrozí nejen za špionáž ve prospěch cizího státu, ale i za prozrazení utajované informace mezinárodní organizaci.

Obránci lidských práv se obávají, že budou moci být postiženi například za spolupráci s Amnesty International hájící politické vězně, anebo dokonce s Evropským soudem pro lidská práva.

Pojem velezrady nové znění rozšiřuje nejen na pomoc "znepřátelenému státu", ale i státu, který "působí proti" zájmům Ruska.

Kvůli ruské novele vyjádřila znepokojení mimo jiné šéfka diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonová.