Do České republiky přišlo z Ukrajiny od zahájení ruské vojenské invaze zatím kolem 300 tisíc běženců, řekl v úterý ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Zopakoval kroky, které vláda v souvislosti s migrační vlnou podnikla. Uvedl, že chápe rozčarování obyvatel nad rostoucími cenami energií, pohonných hmot nebo potravin. Hlavním viníkem je ruský prezident Vladimir Putin, zdůraznil. Fiala se ohradil proti názorům, že kabinet kvůli situaci na Ukrajině zapomíná na české občany. „Je to lež,“ prohlásil.
Vláda podle něho reagovala na zdražení pohonných hmot i na situaci na trhu s energiemi, když ukončili činnost někteří dodavatelé. Zastal se například zvýšení příspěvku na bydlení, o jehož přínosu zaznívaly pochyby. „Opatření funguje, žádá stále více lidí,“ řekl premiér.
Zopakoval ale, že před lidmi nechce nic zastírat. „Válka na Ukrajině se dotkne nás všech. Uprchlická krize se dotkne nás všech. Důsledky Putinovy války se dotknou nás všech a jinak to nemůže být. Každý z nás bude muset obětovat část svého pohodlí,“ poznamenal Fiala. Lidé podle něho nesmějí podléhat dezinformacím, ruské propagandě a rozhádat se.
Migrační vlnu z Ukrajiny Česko podle Fialy zvládá. „Náš společný cíl je postarat se o manželky a děti Ukrajinců, kteří bojují za svoji zemi,“ uvedl. Připomněl, že lidé z Ukrajiny nepřicházejí kvůli ekonomickým výhodám, ale proto, aby si zachránili život. Prostřednictvím koordinačních center podle premiéra našlo přístřeší více než 25 tisíc uprchlíků.
Fiala řekl, že vláda se bude snažit o to, aby se co nejméně běženců muselo ubytovávat v halách a tělocvičnách, protože všechny ostatní druhy ubytování jsou podle něho lepší sociálně i ekonomicky a z dlouhodobého hlediska výhodnější pro českou společnost. Obecně mluvil například o zdravotní péči o běžence nebo o výuce ukrajinských dětí, jak vyplývají z již účinných zvláštních zákonů. „Primárním cílem je integrace ukrajinských dětí do běžných škol,“ uvedl Fiala. Zmínil také ambulance pro ukrajinské uprchlíky ve všech fakultních nemocnicích. „Chceme zachovat dostupnost zdravotní péče pro české občany,“ řekl.
K situaci na Ukrajině premiér poznamenal, že z Putinovy snahy o bleskovou válku se stal zdlouhavý konflikt. Ruská invaze podle Fialy navíc způsobila opak toho, co si ruský prezident přál, a to semknutí zemí Evropské unie či Severoatlantické aliance.
Agresivní tlak na Bělorusko
Podle listu Ukrajinska pravda v pondělí v noci ruské síly z raketometů Grad ostřelovaly dvě obce v blízkosti města Kryvyj Rih.
Ukrajinští obránci dále podle těchto informací odrazili 13 nepřátelských útoků a zničili 14 tanků, osm bojových vozidel pěchoty, dva obojživelné obrněné transportéry MT-LB, tři dělostřelecké systémy a čtyři vojenská vozidla. Obránci Mariupolu navíc zničili hlídkový člun Raptor a systém elektronického boje Leer-3. Na straně nepřítele padlo dohromady asi 300 vojáků, uvádí ukrajinská armáda.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil dále konstatoval, že Rusko pokračuje v agresivním propagandistickém tlaku na Bělorusko, aby se zapojilo do války proti Ukrajině.
Britské ministerstvo obrany ráno s odvoláním na zpravodajské informace uvedlo, že ukrajinské síly stále brání jihoukrajinský přístav Mariupol. Pro ruské síly jinde na Ukrajině to byl podle Londýna další den „omezeného postupu, většina jednotek ustrnula na místě“.
V Achtyrském okrese Sumské oblasti byly zaznamenány případy neposlušnosti ruských vojáků. Zhruba 300 jich podle generálního štábu odmítlo splnit rozkaz k vedení nepřátelských akcí a opustilo oblast operace na 70 kusech techniky.
V mezinárodně neuznané proruské republice v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny je údajně nucená mobilizace prováděna chaoticky. Většina mobilizovaných nemá žádnou specializaci, protože nikdy neabsolvovala vojenskou službu.
Svůj brífink v úterý dopoledne mělo také ruské ministerstvo obrany. Oznámilo, že ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily 14 ukrajinských bezpilotních letounů, včetně jednoho dronu Bayraktar turecké výroby. Ruská armáda údajně během uplynulého dne zasáhla 137 ukrajinských vojenských objektů.
Ruské vrtulníky v noci na úterý zničily devět ukrajinských tanků, sedm bojových vozidel pěchoty a obrněné transportéry, hlásí dále ruské ministerstvo obrany. Dohromady bylo od začátku konfliktu podle ruského ministerstva obrany zničeno 230 dronů a 181 protiletadlových raketových systémů. Tvrzení obou stran nelze za stávajících válečných podmínek ověřit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připravený jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Současně varoval, že jestliže pokusy o vyjednávání selžou, mohlo by to znamenat „třetí světovou válku“.
Na Ukrajině je přibližně 6,5 milionu lidí, kteří opustili své domovy kvůli válce. Kromě toho zhruba 3,2 milionu uprchlíků opustilo i samotnou Ukrajinu.
V Kyjevě a okolí od pondělních 20:00 místního času (19:00 SEČ) do středy 07:00 místního času (06:00 SEČ) platí zákaz vycházení.
Ruská strana v pondělí vyzvala obránce Mariupolu, aby složili zbraně. Podle vicepremiérky Iryny Vereščukové ale kapiulace nepřipadá v úvahu.
Polsko na následujícím summitu NATO v Bruselu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu.
Putin označil záchranu lidí před údajnou genocidou za hlavní důvod „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Pochválil také ruské vojáky, jak statečně a obětavě bojují na Ukrajině.
Zdrcující dopady války na obyvatele Kyjeva popisuje přímo z ukrajinské metropole exkluzivně pro HN nezávislý ukrajinský novinář. Přečtěte si jeho Zápisník z války.
Nemůžeme se vzdát ani pídě naší půdy, vzkázal Zelenskyj ruským okupantům
Jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu. V rozhovoru, který v Kyjevě pořídila České televize a další zahraniční média a který byl vysílán v pondělí večer, to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům a že udělá vše pro navrácení Donbasu a Krymu pod ukrajinskou svrchovanost. „Naši lidé se budou muset vyjádřit a dát odpověď na tu či onu formu kompromisu,“ uvedl Zelenskyj s tím, že povaha kompromisu musí teprve vzejít z jednání mezi Kyjevem a Moskvou. „Jsem připraven na cokoli, jen když budu společně s mým lidem.“
Řekl také, že ruská ultimáta mohou být splněna „pouze v případě, že budeme zničeni“. Poukázal přitom na okupované části Ukrajiny, kde se podle něj lidé nesmířili s přítomností ruské armády a vytrvale proti ní protestují. „Město můžete okupovat, ale žít tam můžete pouze v případě, že tam nebudou Ukrajinci,“ vzkázal Zelenskyj Rusku. Za ultimativní považuje například ruský požadavek „denacifikace“ země.
Ukrajina podle Zelenského musí udělat vše pro to, aby získala zpět suverenitu nad separatistickými oblastmi na východě Ukrajiny i nad Ruskem anektovaným poloostrovem Krym. „Nemůžeme se vzdát ani pídě naší půdy,“ řekl s tím, že dějiny by ztrátu území neodpustily.
Podle Zelenského je Kyjev ochoten jednat i o jiných bezpečnostních zárukách, než je vstup do Severoatlantické aliance, neboť „asi třetina zemí si nás v NATO nepřeje“. Podle něj by ale záruky mohly poskytnout i jednotlivé členské země aliance.
Zelenskyj dále uvedl, že je pro něj těžké nepřistoupit na kompromisy ve chvíli, kdy vidí obrovskou zkázu ukrajinských měst, například obléhaného Mariupolu. Snaží se vidět situaci ve své celistvosti, od postojů lidí v západoukrajinském Lvově, kterému se boje dosud z větší části vyhýbají, přes hlavní město Kyjev až po zmíněný Mariupol.
Ruští a ukrajinští vyjednavači absolvovali již několik kol jednání, zatím bez výraznějších výsledků. V uplynulých dnech nicméně přicházely od různých aktérů včetně Zelenského jisté pozitivní signály.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dříve uvedl, že Moskva zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do „jakýchkoli bloků“.
