Evropská komise ve středu přišla s návrhem, jak by se státy EU společně mohly bránit vysokým cenám energií, které sráží na kolena byznys a prodražují účty rodinám. V unijním „toolboxu“ – bedně s nářadím – je řada věcí, konkrétní použití je ale hlavně na evropských vládách. Ty mají v energetice hlavní kompetence. Možný společný postup proberou lídři sedmadvacítky na summitu v Bruselu koncem příštího týdne.
Jako první vytáhla komise z „bedny“ věci, které mají evropské země ihned k dispozici. EU utržila 26 miliard eur z prodeje emisních povolenek na vypouštění oxidu uhličitého, které platí velké průmyslové podniky, teplárny a elektrárny, a bruselští úředníci doporučují, aby za ně státy pořídily vouchery na teplo a světlo nebo jinak připlácely domácnostem ohroženým energetickou chudobou. K dispozici budou mít země také peníze z už dříve oznámeného klimatického fondu, který má obyvatelům pomoci přejít na obnovitelné zdroje energie. Na startu v něm bude 72 miliard eur.
Komise také podporuje daňové slevy jako způsob, jak zkrotit náklady na energie. Touto cestou se chce vydat španělská, francouzská a také končící česká vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Brusel doporučil dočasné přesunutí energií do snížené sazby daně z přidané hodnoty, která v EU činí minimálně pět procent. Odmítl ale úplné osvobození tepla a světla od DPH, tak jak to slibuje Babiš a jeho ministři. Premiér tento záměr zopakoval i na středeční tiskové konferenci po jednání s Energetickým regulačním úřadem.
Členské země mohou rovněž poskytnout firmám existenčně závislým na fosilních zdrojích státní pomoc. Ta jen musí být v souladu s pravidly poskytování této pomoci – musí se týkat celého sektoru a být časově omezená, aby nediskriminovala konkurenci na trhu. Komise obecně doporučuje zásahy jen v řádu měsíců, protože na jaře 2022 se počítá se stabilizací poptávky po plynu. Tu táhne celosvětové oživení po pandemii a právě nedostatek této suroviny je hlavním zdrojem nynějšího prodražování účtů za energie.
Kvůli tomu bruselští byrokraté slíbili, že se podobně jako v případě společného nákupu vakcín proti covidu-19 podívají na možnosti centrálního nákupu plynu a doplnění zásobníků v Evropě, které jsou v průměru ze dvou třetin prázdné. Důvodem je především omezení dodávek zemního plynu z Ruska, na němž jsou evropské země závislé. Komise ale ve středu mírnila očekávání: ke společnému nákupu plynu – jakkoli je zřejmě ve finále výhodný – by nedošlo hned, a tudíž i jeho efekt by přišel později.
Brusel také přislíbil, že se podívá na obchodování s emisními povolenkami. Cena povolenky za jednu tunu CO2 se za poslední rok zdvojnásobila, dosahuje nyní více než 60 eur, což řadu států vedlo k úvaze, že za to mohou spekulanti na trhu. Brusel nyní řekl, že to prověří.
Nepočítá se však s tím, co také požadoval Babiš, a sice se zastropováním cen povolenek na evropské úrovni. Data ukazují, že se na zdražování energií povolenky podílejí jen minimálně. Cenová regulace by navíc vyžadovala jednomyslný souhlas všech zemí EU a ten je v zásadě vyloučený. Řada zemí, které vsadily na obnovitelné zdroje, vidí právě ve vyšší ceně povolenek způsob, jak ostatní státy přimět k ekologičtějšímu provozu.
Celkově komise zdůraznila, že řešením nynější krize cen energií není odklon od Green Dealu, „zelené“ transformace Evropy, po čemž volají mnozí jeho kritici. Unie má naopak o to víc vsadit na „domácí“ obnovitelné zdroje.
„Nečelíme růstu cen kvůli obnovitelným zdrojům, ale kvůli skokovému nárůstu ceny plynu a dalších fosilních paliv. Více obnovitelné energie tedy znamená nižší cenu,“ prohlásila evropská komisařka pro energie Kadri Simsonová. „Cena solární energie klesla za posledních deset let o 85 procent. Na investice do těchto technologií jsme vyčlenili miliardy eur v národních plánech obnovy. Toto je cesta,“ dodala.
