Evropská komise v pondělí představila novou strategii pro letectví. Souborem návrhů a opatření se snaží podpořit konkurenceschopnost evropských leteckých společností, například v jejich soutěži s firmami z Perského zálivu či s asijskými dopravci. Pokračuje také snaha unijní exekutivy o změnu a sjednocení dosud roztříštěného evropského vzdušného prostoru.
"Evropské společnosti si zachovají konkurenceschopnost díky novým investicím a obchodním příležitostem. Evropským občanům tato strategie přinese větší výběr, nižší ceny a nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany," řekla eurokomisařka pro dopravu Violeta Bulcová.
Komise žádá členské země, aby jí umožnily dojednat takzvané vnější letecké dohody s klíčovými zeměmi a regiony, jako je jihovýchodní Asie, Perský záliv, Čína nebo Japonsko.
Chce se v nich především snažit o prosazení spravedlivých podmínek hospodářské soutěže. Evropské firmy si totiž často stěžují na podporu, kterou jejich neevropští konkurenti někdy dostávají od svých mateřských zemí.
Cílem vyjednávání je tak podle komise posílení konkurenceschopnosti evropských firem a zajištění kvalitních služeb pro pasažéry.
Budou-li všechny navržené dohody uzavřeny, dotknou se 75 procent pasažérů cestujících do nebo z Evropské unie, tedy ročně více než 240 milionů lidí. EU už má podobné smlouvy uzavřené s USA a Kanadou, končí jednání s Brazílií.
Komise také například "prozkoumá možnost" v rámci vnějších dohod zmírnit pravidla, podle nichž nesmí zahraniční investor v evropských aeroliniích držet více než 49 procent a efektivní kontrola společnosti musí zůstávat v evropských rukou.
Sektor letectví byl v posledních letech zasažen výrazným nárůstem síly leteckých přepravců z Perského zálivu a posilováním významu Asie jako trhu letecké dopravy. Mnohé firmy z těchto oblastí už nyní drží podíly v evropských aeroliniích.
Podle údajů komise by například Čína co do počtu pasažérů měla v roce 2023 předstihnout Spojené státy. Tradiční evropští letečtí přepravci čelí také konkurenci nízkonákladových aerolinií.
Dalším problémem jsou v Evropě nynější omezení související s kapacitou, efektivitou nebo propojeností letecké dopravy. Historicky vzniklé roztříštění evropského vzdušného prostoru ročně způsobuje náklady ve výši nejméně pěti miliard eur a až 50 milionů tun emisí skleníkových plynů.
Strategie proto zdůrazňuje, že je třeba dokončit projekt jednotného evropského nebe, zlepšit využití nejvytíženějších letišť a sledovat, jak je EU propojena uvnitř i s okolním světem.
Představenou strategií se nyní budou zabývat členské země a Evropský parlament.
V leteckém odvětví v EU pracují skoro dva miliony lidí a pro evropskou ekonomiku má hodnotu 110 miliard eur (skoro tři biliony korun). Letectví v unii v posledních 20 letech rostlo, jak v důsledku liberalizace trhu, tak také kvůli vzrůstající poptávce po letecké přepravě uvnitř unie i jinde ve světě.
Podle komise by letecký provoz v Evropě měl v roce 2035 představovat 14,4 milionu letů, oproti roku 2012 tedy nárůst o 50 procent.
