Evropská unie by měla uznat potenciální přínos přistěhovalců prchajících k jejím břehům, a ne se je snažit udržet mimo své území ze strachu ze zátěže, kterou mohou představovat pro evropské hospodářství. Podle agentury Reuters to uvádějí odborníci v oblasti zaměstnanosti a lidských práv.

K zastáncům uprchlíků se v komentáři přidal i německý týdeník Die Zeit. Napsal, že za časů komunismu našly na Západě azyl tisíce lidí z východoevropských zemí, nyní se tytéž státy samy zdráhají přijmout uprchlíky ve větších počtech. Východní členové Evropské unie od Bulharska přes Maďarsko, Českou republiku a Polsko až po pobaltské republiky totiž společně prohlašují, že u sebe nechtějí žádné žadatele o azyl.

Německý týdeník upozornil, že "česká vláda chce raději vynakládat peníze na zlepšení podmínek v přeplněných uprchlických táborech v Iráku, Jordánsku nebo Libanonu", avšak Česko poskytuje značně skromné sumy ve výši desítek milionů korun.

"Bezcitný přístup"

Evropská komise ve středu představí evropský program pro migraci po kritice toho, co vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn označil za "bezcitný" přístup k 219 tisícům migrantů, kteří loni pluli do Evropy a z nichž 3500 přišlo o život.

Zveřejnění agendy následuje poté, co se zhruba 900 lidí snažících se dostat do Evropy utopilo minulý měsíc u pobřeží Libye. Libye zadržela dalších 600 údajných přistěhovalců z Afriky minulý týden, když se pokoušeli plout přes Středozemní moře.

Plán přichází ale také v době, kdy v Evropě rostou protiimigrační nálady, což se často rovnou slučuje i s odporem k samotné EU. Od italské Ligy severu po německou Pegidu a francouzskou Národní frontu si odpůrci přistěhovalectví budují prostor v evropské politice.

V důsledku toho ovlivňují politiky. Nově zvolená britská konzervativní vláda v úterý uvedla, že se nebude podílet na žádném plánu EU na přesídlování uprchlíků pomocí kvót pro každou zemi EU.

Zajd Raad Husajn minulý měsíc řekl, že unijní politici by se měli přestat "podbízet xenofobním populistickým hnutím, která otrávila veřejné mínění", a že by měli uznat, že EU potřebuje "pracovní síly s nízkou kvalifikací", jejichž řady chtějí migranti zoufale posílit.

Studie: Dánům uprchlíci pomohli

Akademické studie ukázaly, že za příznivých podmínek může příliv cizinců s nízkou kvalifikací přinést ekonomické výhody.

Jedna studie publikovaná v březnu Mette Fogedovou z Kodaňské univerzity a Giovannim Perim z Kalifornské univerzity v Davisu se zabývá přílivem uprchlíků do Dánska v letech 1991 až 2008. Podle výzkumu se tím zlepšily mzdy a pracovní mobilita mladých Dánů s nízkou kvalifikací.

"Dopad migrace na trh práce je často pozitivní a rozhodně nelze tvrdit, z čehož mohou být přirozené obavy, že s významným počtem přistěhovalců například klesají mzdy a zhoršují se pracovní podmínky," řekl vedoucí výzkumu v Mezinárodní organizaci práce (ILO) Raymond Torres.

Studie z roku 1990 provedená Davidem Cardem na Princetonské univerzitě zkoumala příliv 125 tisíc Kubánců na jižní Floridu. Bylo zjištěno, že náhlý sedmiprocentní nárůst pracovních sil v Miami neměl "prakticky žádný vliv na mzdy nebo míru nezaměstnanosti méně kvalifikovaných pracovníků".

"Když vám roste nerovnost ve společnosti, je tu určitá tendence se pokoušet hledat viníky," varoval Torres.