Severoatlantická aliance (NATO) se chystá rozmístit nové vojenské základny ve východní Evropě.
Chce tak reagovat na pokračující krizi na Ukrajině a také odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od toho, aby destabilizoval bývalé sovětské pobaltské republiky.
Ve středu o tom informoval britský deník The Guardian s odvoláním na generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena.
Šéf NATO před summitem organizace, který se má konat v příštím týdnu v Cardiffu, prohlásil, že členské státy překonají rozdíly v názorech a shodnou se na vyslání nových sil k ruským hranicím, což určitě vyvolá reakci Moskvy.
Rasmussen také nastínil kroky, které mají vést k tomu, aby Ukrajina zvýšila svou obranyschopnost. Nezbytná bude podle něj "modernizace" jejích ozbrojených sil.
"Přijmeme něco, co nazýváme pohotovostní akční plán, jehož cílem je jednat rychle v tomto zcela novém bezpečnostním prostředí v Evropě. Máme něco, co se nazývá Síly rychlé reakce NATO, jejichž úkolem je v případě potřeby rychlé nasazení. Nyní je naším záměrem vytvořit něco, co bych nazval předvoj v rámci těchto Sil rychlé reakce. Byl by ve stavu velmi vysoké připravenosti," prohlásil Rasmussen.
"Aby bylo možné takové rychlé posily poskytnout, jsou také zapotřebí nějaká přijímací zařízení v hostitelských zemích. Ty budou zahrnovat předběžné umístění zásob, vybavení, přípravu infrastruktury, základny, velitelství," doplnil Rasmussen s tím, že v budoucnu bude ve východní Evropě NATO viditelnější.
Polsko a tři pobaltské republiky vnímají ruské ohrožení se znepokojením a dožadují se toho, aby NATO bylo v regionu výrazněji zastoupeno. Zároveň alianci kritizují za to, že se vzmohla podle nich jen k symbolickým krokům.
Otázka stálých základen NATO ve východní Evropě nicméně vyvolává mezi spojenci spory. Francie, Itálie a Španělsko jsou proti, zatímco USA a Británie požadavky východoevropských spojenců podporují. Německo podle zdroje NATO sedí na dvou židlích, aby Rusko příliš neprovokovalo.
Summit v Cardiffu proto pravděpodobně přijde s formulací, která nebude u nových základen obsahovat termín "trvalé". Podstatné ale bude, aby NATO mělo neustále obsazená zařízení v oblastech na východ od bývalé železné opony.
Podle Rasmussena se mohou spojenecké síly na základnách poměrně rychle střídat. Podstatou prý je, aby potenciální agresor věděl, že pokud ho vůbec napadne útok proti členské zemi NATO, pak nenarazí jen na vojáky dané země, ale i na vojska NATO. "To je to, co je důležité," zdůraznil Rasmussen.
Jedinou základnou NATO na východ od hranic z dob studené války je ta u Štětína na polském pobřeží u Baltského moře. Podle zdroje NATO bude pravděpodobně tvořit základ pro další rozšiřování sil na východ.
Zatímco plány pro letecké a námořní přesuny již byly dokončeny, otázka nasazení mezinárodních pozemních sil na východě se ukázala jako náročnější na širší shodu, než se původně očekávalo.
