Kolona ruských kamionů, které do Luhanska na východě Ukrajiny dovezly ruskou humanitární pomoc, se vrátila zpět do Ruska. Oznámila to agentura Interfax, podle níž jsou východoukrajinští povstalci ochotni postarat se o další distribuci nákladu. 

Kamiony údajně odvezly při zpáteční cestě do Ruska zařízení z ukrajinských zbrojovek. Řekl to v sobotu mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko. Připustil však, že ukrajinští pohraničníci a celníci nemohli ruské vozy zkontrolovat.

"Máme operativní informaci, že část nákladních vozů byla v Doněcku a Luhansku využita k tomu, aby vyvezla část zařízení z našich podniků," řekl Lysenko podle agentury Interfax-Ukrajina. Kamiony, které přijely na naše území pod pláštíkem humanitárního konvoje, nakládají Rusové zařízením z podniku Topaz, který vyrábí moderní radiolokátory Kolčuga, a zařízení z luhanského závodu, kde se vyrábějí náboje pro střelné zbraně," dodal.

Ruská diplomacie je ale s celou akcí spokojená. "Vyjadřujeme spokojenost s tím, že ruská humanitární pomoc byla dopravena na místo určení. Řídili jsme se výlučně cílem pomoci potřebným civilistům a od obyvatel Luhanska jsme dostali množství poděkování," uvedla ruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citovala agentura ITAR-TASS.

Rusové podle prohlášení ve všech etapách přípravy a provedení akce těsně spolupracovali s vedením a pracovníky MVČK a "pečlivě plnili jejich doporučení". MVČK se podle Moskvy předvedl jako zodpovědný partner. Prohlášení ale pominulo protesty, které proti ruské akci vyjádřil Kyjev a Západ.

Merkelová slíbila pomoc

Německá kancléřka Angela Merkelová přislíbila 500 milionů eur (skoro 14 miliard Kč) jako příspěvek na mezinárodní pomoc při obnově válkou poničeného východu Ukrajiny.

Podle zahraničních agentur to řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko, s kterým se Merkelová sešla v Kyjevě. Kancléřka zároveň uvedla, že je nutné, aby obě znesvářené strany uzavřely příměří.

Merkelová podle agentury Reuters vybídla obě strany, aby se zasadily za nastolení příměří, nicméně připustila, že mír nenastane, dokud se nepodaří zlepšit kontrolu nad hranicí Ukrajiny s Ruskem. Přes hranici podle Kyjeva proudí ruské zbraně a žoldnéři. Moskva tato obvinění odmítá.

Páteční vjezd údajně humanitárního konvoje na ukrajinské území bez souhlasu Kyjeva vyvolal mezi světovými státníky ostré reakce. Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena byl vjezd konvoje na Luhansko do očí bijícím porušením ruských mezinárodních závazků, které povede k další izolaci Moskvy.

Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová se v pátečním telefonickém rozhovoru shodli také na tom, že Rusko má na svědomí další nebezpečné vyhrocení situace na Ukrajině.

NATO: Rusko ukrajinskou krizi přiživuje

Ukrajinští představitelé to označili za "přímou invazi", podle představitelů mezinárodního společenství jde o porušení mezinárodního práva. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že mezinárodní právo neporušila.

Navštívit Kyjev se kvůli konvoji rozhodla také německá kancléřka Angela Merkelová, je to její vůbec první návštěva Ukrajiny od vypuknutí ukrajinské krize. Setká se s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a premiérem Arsenijem Jaceňukem.

Podle kanceláře ukrajinské hlavy státu bude jednat i se starosty z východu země, kde armáda bojuje proti proruským separatistům. S představiteli rebelů se prý ale nesetká.

Šéf NATO Rasmussen prohlásil, že Moskva nijak nepřispěla k uklidnění ukrajinské krize, naopak napětí dále vyhrocuje, což bude pro Rusko znamenat jen další mezinárodní izolaci. "Může to jen prohloubit krizi v regionu, kterou vytvořilo samo Rusko a kterou Rusko nadále přiživuje," uvedl.

Moskva se opakovaně proti kritice Západu ohradila. "Jedná zcela podle mezinárodního humanitárního práva," řekl o cestě konvoje náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

"Nemůžeme se smířit a nesmíříme se s katastrofální situací, ve které se lidé na jihovýchodě Ukrajiny ocitli." Rovněž ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin řekl, že Moskva mezinárodní normy neporušila.