Česká republika podporuje snahu bojovat s daňovými úniky, nemělo by to ale vést ke sjednocování nebo harmonizování daní. Před summitem Evropské unie v Bruselu to řekl premiér Petr Nečas. Podle něj nelze očekávat, že by zamezení únikům přímých daní významně posílilo státní rozpočet. Česká republika se naopak chce zaměřit na podvody s nepřímými daněmi.
V Bruselu začal jednodenní summit, který je věnován právě daňovým únikům a také otázkám energetiky. České republice podle Nečase jde hlavně o "minimalizování úniků u nepřímých daní, tedy DPH". Jde především o velmi složité transakce, kde je do tzv. karuselového řetězce zapojen velký počet jednotlivých subjektů, řekl.
Boj proti daňovým únikům má naši podporu, ale na druhé straně by to nemělo vést k tomu, aby byly sjednocovány nebo harmonizovány přímé daně, prohlásil Nečas. "Za bojem proti daňovým únikům se často skrývá sveřepá snaha harmonizovat daňový základ nebo daňové sazby přímých daní. Pro to my nejsme," uvedl.
Boj proti daňovým únikům prý má jeho podporu a je jeho zájmem, aby k nim nedocházelo. "Ale představa, že nějaké černé listiny něco vyřeší nebo že větší tlak na harmonizaci přímých daní je tím správným krokem, tuto představu nesdílíme," dodal.
Omezení podvodů s DPH by přineslo desítky miliard
Podle Nečase by efektivní zamezení podvodům kolem DPH mohlo v ČR přinést až desítky miliard korun ročně. Naopak určit objem úniků přímých daní je prý obtížné, protože v ČR má na ekonomice velký podíl průmysl a finanční služby, ve kterých je velký podíl nadnárodních korporací ze zemí EU.
Dá se to tedy odhadovat jen velmi těžce, řekl premiér. "Neměli bychom ale žít v představách, že tam jsou nějaké zdroje, které se najednou objeví a natečou do státního rozpočtu. Já tento optimismus nesdílím," řekl rovněž Nečas.
Středeční summit se však přímo problematice DPH nevěnuje, ta bude na pořadu jednání v červnu. Summit měl být původně věnován jen energetice, ale unijní prezident Herman Van Rompuy před měsícem rozhodl, že se bude mluvit rovněž o daňových únicích. Podle něj přicházejí země EU ročně na daňových únicích až o bilion eur (asi 26 bilionů korun).
Celé téma získalo na významu kvůli pokračující ekonomické krizi, kvůli zveřejnění informací o majitelích účtů na Britských Panenských ostrovech i kvůli kontroverzi o nízkých daních, které například ve Velké Británii platí velké korporace, jako je Google. Podle Van Rompuye by summit proto měl využít politické dynamiky, která se v souvislosti s daňovými úniky vytvořila.
Evropská výměna bankovních informací
Klíčovým nástrojem pro "efektivní vybírání daní" je automatická výměna bankovních informací, která vyplývá z unijní směrnice o zdanění úspor, z níž mají výjimku Rakousko a Lucembursko.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker řekl, že Lucembursko přistoupí na automatickou výměnu informací od 1. ledna 2015. Podmínkou však je, že skutečně začnou jednání v tomto směru s dalšími evropskými zeměmi, především se Švýcarskem.
Ministři financí EU se minulý týden dohodli, že taková jednání zahájí nejen se Švýcarskem, ale i s Andorrou, Lichtenštejnskem, Monakem a San Marinem. Nedohodli se ale na novele zmíněné směrnice o zdanění úspor, která by měla mít větší záběr a týkat se například životních pojistek či kapitálových zisků.
Závěry summitu vyzývají k přijetí této novely do konce roku. Podle diplomatů by mohlo být dosaženo dohody v tom, že by platila již od začátku roku 2015 a ne až od roku 2017, jak se původně předpokládalo.
