Evropský parlament ve středu ve Štrasburku hlasoval o takzvané výjimce z Listiny základních práv a svobod Evropské unie, kterou někdejší český prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod lisabonskou smlouvou o reformě EU.

Parlament se nakonec vyjádřil negativně a doporučil, aby se jí už členské země nezabývaly.

Dodatek má podporu všech hlavních poslaneckých frakcí - středopravé Evropské lidové strany, sociálních demokratů, zelených i liberálů. Naopak přijetí negativního stanoviska navrhl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff. Proti byli i europoslanci za ODS.

Klaus podpis pod lisabonskou smlouvou podmínil tím, že se Česká republika bude moci připojit k protokolu k listině, jakou si již ve smlouvě vyjednaly Polsko a Británie.

Evropský parlament zároveň souhlasil s návrhem Evropské rady nesvolávat pro tento účel speciální konvert, který by výjimku zahrnul do evropských smluv.

Odmítavý postoj podporovala i česká poslankyně Zuzana Brzobohatá (ČSSD), která v debatě na půdě ústavního výboru zastupovala evropské sociální demokraty. Evropská parlament dal podle ní jasně najevo, že jakýkoli pokus oslabit Listinu základních práv a svobod musí být smeten ze stolu.

Klaus neměl podporu

"Iniciativa bývalého prezidenta Klause byla od začátku velmi politováníhodná a postrádající všeobecnou podporu. Jeho návrh navíc nebyl podpořen většinou v Parlamentu ČR. Výsledek dnešního hlasování mi připadá tedy naprosto logický i v souvislosti s českým právním řádem a dodržováním pravidel demokracie," upozornila Brzobohatá. "Čeští občané se nesmějí stát občany druhé kategorie, jsou evropskými občany a mají tak právo mít stejnou ochranu sociálních práv jako všichni ostatní občané EU," dodala.

Příslib si Klaus vymohl údajnou potřebou ochrany před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR u Soudního dvora Evropské unie.

Členské státy pak v roce 2009 na summitu slíbily, že tento protokol ke smlouvě přijmou, aby zajistily ratifikaci lisabonské smlouvy. Původně tak měly udělat souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, ale celý proces se zadrhl - i proto, že výjimku odmítá podpořit český Senát.

Evropští zákonodárci mají v tomto případě jen konzultační roli, ale dokud se nějak nevyjádří, není možné, aby členské země protokol schválily.

S názory, že výjimka vnáší do evropského práva nejistoty a oslabuje ochranu občanů, nesouhlasí členka ústavního výboru za ODS Andrea Češková. "Jestli je něco nejasného, je to právě Listina a její vágní a široké formulace. Česká republika má naopak ve svém ústavním pořádku zakotvenu Listinu základních práv a svobod, která poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu. I evropská Listina základních práv pro Českou republiku platí, Protokol neznamená žádnou výjimku. Jen má zabránit Soudnímu dvoru EU rozšiřovat své rozhodování v oblastech, které mu nepřísluší," podotkla.

Březina: Není jasné, že ji Česko ještě vůbec chce

"Evropský parlament se vlamuje do dohody, učiněné mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy. To je blamáž, která činí z Evropského parlamentu nedůvěryhodné těleso. Doufám, že Evropská rada svůj závazek vůči České republice naopak dodrží a bude stanovisko EP ignorovat," reagoval lídr europoslanců ODS Jan Zahradil.

Podle europoslance za Evropskou lidovou stranu Jana Březiny (KDU-ČSL) se europarlament rozhodoval pod vlivem "nepřehledné situace na české politické scéně, z níž není patrné, zda má česká výjimka vůbec podporu vlády, parlamentu a prezidenta, a tedy zda se k ní samotná ČR vůbec ještě hlásí". Podle jeho názoru summit EU by mohl českou výjimku schválit, ale s její ratifikací členské státy počkají až na výsledek ratifikačního procesu v České republice.

V EP se ale spory kolem "výjimky" táhnou už rok a půl. Ústavní výbor až na několikátý pokus v únoru schválil konečnou - již třetí - verzi zprávy o protokolu. Tato zpráva je ale vzhledem k řadě různorodých zájmů v ústavním výboru ve svém vyznění neutrální a nezaujímá stanovisko.