Slovinská vláda se s odbory dohodla, že na letošní rok sníží ve veřejném sektoru mzdy. Je to jeden z kroků, které by měly zemi umožnit, aby se ubránila dluhové krizi a obešla se bez zahraniční finanční pomoci.

Objem mezd ve veřejném sektoru se sníží až o tři procenta, což představuje 110 milionů eur (2,85 miliardy Kč). Je to sice méně, než původně navrhovaný pokles o 158 milionů eur, vláda ale slíbila, že výpadek pokryje jinými úsporami.

Vláda premiérky Alenky Bratušekové chce řadou reformních kroků snížit rozpočtový deficit, který se má letos téměř zdvojnásobit na 7,9 procenta hrubého domácího produktu. Hlavní zátěží pro veřejné finance budou letos vysoké výdaje na rekapitalizaci slovinských bank, které jsou stále ve státním vlastnictví a mají vysoké ztráty.

Kvůli nákladům na krytí ztrát bank hrozí Slovinsku podobný osud, jaký potkal několik dalších zemí eurozóny, počínaje Řeckem a konče Kyprem. Tyto země se dostaly do dluhové krize a musely od EU a Mezinárodního měnového fondu přijmout pomoc svázanou s přísnými podmínkami.

Minulý týden slovinská vláda schválila program reforem včetně privatizace, v níž prodá 15 státních podniků a zvýší daň z přidané hodnoty. Výdajové škrty vládě pomohou ušetřit celkem asi 900 milionů eur.

Tvrdá bankovní krize

Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí EU, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v dubnu uvedla, že země kvůli nadměrnému riskování, špatnému řízení státních bank a nedostatečnému dohledu čelí tvrdé bankovní krizi.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn minulý měsíc řekl, že Slovinsko zahraniční finanční pomoc nebude potřebovat, pokud učiní rychlé kroky vedoucí ke snížení rozpočtového deficitu. Toto pondělí uvedl, že zatím není možné říci, zda jsou plány Lublaně "dostatečně důrazné a věrohodné".

Příští rok chce slovinská vláda podle plánu fiskální konsolidace deficit srazit na 3,3 procenta HDP. Snížil by se tak na nižší hodnotu, než kde byl v loňském roce.