Dohodu o uspořádání svobodných, čestných a demokratických voleb ve čtvrtek v Sofii podepsaly bulharské politické strany. Bulharsko čekají 12. května předčasné parlamentní volby, které vyhlásil prezident Rosen Plevneliev po masových protestech proti chudobě a politickým poměrům v zemi.

"Cílem (dohody) je, aby znovu nedošlo ke kupování hlasů," prohlásil podle bulharských médií Ognjan Minčev, člen vedení společnosti Transparentnost bez hranic, která akci zorganizovala.

Podobné dohody o svobodných, čestných a demokratických volbách iniciovaly bulharské nevládní organizace už v minulosti. Ale politické strany si vzájemně vyčítaly kupování či prodávání hlasů jak při parlamentních volbách v letech 2005 a 2009, tak při prezidentských volbách koncem roku 2011.

Dohodu společně s ostatními podepsali i zástupci tří nejsilnějších parlamentních stran - Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova, opoziční Bulharské socialistické strany (BSP) a Hnutí za práva a svobody (DPS), jež reprezentuje tureckou menšinu.

Rozsáhlé protesty vypukly v zemi v únoru kvůli vysokým účtům za elektřinu, které vystavily distribuční společnosti, včetně českých firem ČEZ a Energo-Pro. Demonstrace ale přerostly v protesty proti celkové chudobě a politickým poměrům v zemi.

Vývoj pak 20. února přinutil Borisovovu vládu k demisi. Protože žádná politická stran nechtěla sestavit nový kabinet, rozpustil prezident parlament a vypsal předčasné volby.

Nejnovější průzkumy mezi voliči ukazují, že největší podporu má nadále GERB. Podle Národního střediska pro výzkum veřejného mínění by nyní čtyřprocentní hranici pro vstup do parlamentu překonaly jen čtyři strany. GERB podporuje 24,4 procenta dotázaných, socialisty 17,5 procenta, DPS 6,5 procenta a nacionalistické hnutí Ataka pět procent.