Tycho Brahe nejspíš zemřel na selhání ledvin. K objevu pomohly astronomovy vousy

Slavný dánský astronom Tycho Brahe, který žil na přelomu 16. a 17. století v Praze, nebyl otráven rtutí, jak se spekulovalo, ale zemřel nejspíš přirozenou smrtí. S odvoláním na zjištění dánských vědců to oznámil kodaňský list Politiken.

Dánští experti ke svému závěru dospěli na základě zkoumání vousů, které získali při exhumaci Brahových ostatků před dvěma lety v Týnském chrámu v Praze.

Přesná příčina smrti slavného vědce ale dál zůstává tajemstvím. "Jedná se o výsledky první analýzy, která vyvrátila otravu rtutí, přesná příčina úmrtí známa není. Výzkumy ještě budou pokračovat, svá zjištění zveřejní také Ústav jaderné fyziky v Řeži," řekl vedoucí antropologického oddělení Národního muzea Petr Velemínský.

Tým dánských vědců vedl tehdy archeolog z univerzity v Aarhusu Jens Vellev. Z Brahovy rakve jeho tým odebral vzorky, které měly ověřit hladinu rtuti ve vlasech i kostech. Podle výsledků analýzy sice v odebraných vzorcích skutečně byla zjištěna rtuť, ale zdaleka ne v takových koncentracích, které by mohly ohrozit astronomův život.

"Na otravu rtutí tak Brahe nemohl zemřít," tvrdí Vellev. Spolu se stopami rtuti vědci nalezli i známky zlata a stříbra naznačující, že Brahe před smrtí požíval léky.

"Vědci našli ve vousech, kde byla rtuť, i stopy zlata a stříbra, což naznačuje, že Tycho Brahe požíval léky obsahující tyto tři kovy," napsal Politiken.

Stopy těchto látek obsahovaly vousy a vlasy Tycha Braha několik týdnů před smrtí, v době jeho skonu už nejspíš v jeho těle být nemohly, ukázal rozbor dánských vědců. Její množství bylo ale tak malé, že nemohlo ohrozit jeho život. "Stopy těžkých kovů měl ve svém těle několik týdnů před smrtí, do doby jeho skonu úplně zmizely," uvádí dánský list.

Na zkoumání se podíleli i Češi

Na zkoumání se kromě dánských expertů podílel i Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Dvě analýzy prováděli nezávisle na sobě vědci v dánském Odense a v Praze. Chemická analýza kostí potvrdila, že Brahe nebyl vystaven významnějšímu působení rtuti v posledních pěti až deseti letech svého života.

Český chemik Kučera upřesnil, že analýza ukazuje na přítomnost rtuti v Braheho vousech v posledních osmi týdnech jeho života. Zatímco osm týdnů před astronomovou smrtí byla v Braheho těle přítomnost rtuti na horní hranici normálních hodnot, jedenáct dní před jeho smrtí klesla na hranici spodní.

V roce 1901 už vědci provedli jednu analýzu ostatků astronoma. Údajně prokázala neobvykle vysokou koncentraci rtuti. V roce 2009 požádalo Dánsko o opětovnou exhumaci, která byla poté provedena v listopadu 2010. Kosti, dvě skleněné nádoby a kus textilu se nacházely v malé cínové rakvi.

Tycho Brahe působil na dvoře císaře Rudolfa II. v letech 1599 až 1601. Dodnes nebylo jasné, jak astronom zemřel, zda za to mohly jeho problémy s ledvinami nebo jeho pokusy se rtutí. Byly publikovány i teorie o tom, že mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána.

Z jeho vraždy byl obviňován mimo jiných i astronom Johannes Kepler, který se údajně toužil dostat k Braheho astronomickým záznamům.

Podle některých historických pramenů onemocněl Tycho Brahe po hostině u Petra Voka z Rožmberka, kde bujaře popíjel.

Část historiků se domnívá, že podlehl selhání ledvin. Pohřben byl v pražském kostele Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí.

Dánové prozkoumají ostatky Tychona Brahe. Památkáři to nevidí moc rádi - čtěte ZDE

Podle Politikenu experti odhalili i materiál, z něhož byla odlita náhrada Brahova nosu. O jeho část totiž vědec přišel při šermířském souboji v prosinci roku 1566. Nyní se ukázalo, že nos nebyl ze zlata, stříbra ani mědi, jak se předpokládalo, ale pravděpodobně z mosazi.