Rumunský ústavní soud označil červencové referendum o odvolání prezidenta Traiana Baseska za neplatné. Zároveň rozhodl o jeho setrvání v nejvyšší ústavní funkci a zablokoval tak tažení středolevé vlády proti pravicovému prezidentovi, které v Evropské unii vyvolávalo obavy o osud rumunské demokracie.
Z devíti členů ústavního soudu pro neplatnost referenda hlasovalo šest. Levicový premiér Victor Ponta vyvolal referendum s obviněním, že prezident se snaží blokovat politiku vlády, toleruje korupci a pořádá hon na politické oponenty.
Všelidové hlasování sice koncem července odvolání Baseska drtivou většinou podpořilo, ale hlasovat nepřišla zákonem stanovená polovina voličů. Pro Baseskovo odvolání se vyslovilo 87 procent hlasujících, k urnám ale přišlo jen 46 procent registrovaných voličů.
Referendum bylo prohlášeno za neplatné, ale podle tvrzení premiéra Ponty volební komise vycházela ze zastaralých údajů o počtu obyvatel. Výsledky loňského sčítání lidu prý ukazují, že počet obyvatelstva v Rumunsku se snížil asi o dva miliony lidí.
Podle Ponty ze seznamů voličů mělo být vyškrtnuto kolem 35 tisíc lidí, z nichž většina je již mrtvá, a přes půl milionu osob, které mají prošlé průkazy totožnosti. To vše by mohlo mít za následek, že by bylo dosaženo minimální účasti v hlasování požadované zákonem a odvolání Baseska by bylo platné.
Ústavní soud si revidované seznamy voličů nechal předložit a své rozhodnutí kvůli jejich zkoumání několikrát odložil. Pontovy argumenty k potvrzení platnosti referenda ale nakonec nestačily.
Podle agentury AP je poměr hlasů šest ku třem ve prospěch neplatnosti referenda překvapením. Analytici prý očekávali těsné hlasování pět ku čtyřem. Rozhodování doprovázelo napětí a vyhrocené emoce. Rada Evropy počátkem srpna označila politický tlak na ústavní soud za "šokující" a vyzvala k ochraně soudců v zájmu jejich nezávislého rozhodování.
Podle agentury Reuters otevírá rozhodnutí soudu novou etapu v zápase prezidenta Baseska s premiérem Pontou, kterou uzavřou zřejmě až podzimní parlamentní volby.
V očích západních zemí je jejich boj zkouškou demokracie po dvou desetiletích postkomunistického vývoje. Krize v nejvyšších patrech rumunského vedení vyvolala pokles měny, vnesla zmatek do rumunského politického systému, podkopala svrchovanost práva a znejistila soudcovský stav obviňovaný z korupce a pletich, píše Reuters.
