Jak píše Der Spiegel, jen málokdo v Polsku dodržuje sexuální abstinenci před svatbou. Statisíce žen ročně podstoupí potrat a čtyřem z pěti Poláků vadí, že se církev běžně míchá do politiky. „My Poláci, se rádi za katolíky označujeme,“ tvrdí dokonce konzervativní katolický publicista Tomasz Terlikowski.
Do roku 1989 vystupovala katolická církev jako ochránce před komunismem. V 70. a 80. letech pomáhala organizovat hnutí odporu mezi dělníky z loděnic a poskytovala ochranu disidentům. Její jedinečná role navíc pochází ještě z dob, kdy bylo Polsko rozděleno mezi protestantské Prusko, ortodoxní Rusko a Rakousko. Tehdy pomáhala udržet při životě myšlenku znovusjednocení Polska.
Ani po pádu komunismu se politici nechtěli dostat s církví do sporu. Dostala proto přednost při restitucích a do škol se vrátila výuka náboženství. Jak ale tvrdí bývalý mnich Tadeusz Barto, církev už nedokázala udržet krok s dobou.
Podle Barta musí rozbít hierarchii a zmírnit dogmatické postoje. „Poláci během postkomunistické transformace přinesli velké oběti a zavedli tržní hospodářství. Ne však proto, aby jim donkichotští kněží říkali, co mají dělat,“ tvrdí.
Katolická církev otevře školicí středisko proti pedofilii. Kněží se poučí přes internet - čtěte ZDE
Mám dvě děti, přiznal se biskup. Papež ho odvolal, ratolesti dostanou finanční pomoc - čtěte ZDE
Podle mnohých církvi nepomůže ani 36 metrů vysoká betonová socha Ježíše, která vznikla před dvěma lety v okolí města Świebodzin a na jejímž podstavci je nápis: Ježíš Kristus je králem Polska a bude vládnout věčně.
"Bombastickými pomníky se místní představitelé jen snaží zakamuflovat skutečnost, že jejich vliv slábne. Během deseti let by církev mohla hrát naprosto okrajovou roli,“ dodává bývalý mnich Barto.
