V zemích Evropské unie zaznívají obavy z možného masivního přílivu přistěhovalců ze severoafrických zemí zmítaných nepokoji a zejména pak z Libye. O této hrozbě dnes v Bruselu jednají ministři vnitra členských zemí "sedmadvacítky". Zatímco některé jižní země, hlavně Itálie, už volají po pomoci z EU, jiné státy podotýkají, že situace zatím není nijak dramatická a že by ji měly italské úřady zvládnout samy.

Jihoevropské země (Itálie, Francie, Řecko, Malta, Španělsko a Kypr), které by zřejmě fungovaly jako určité "vstupní brany" pro případné uprchlíky a nelegální přistěhovalce ze severní Afriky, se ve středu vyslovily pro to, aby EU vytvořila fond solidarity na pomoc s řešením tohoto problému. Italský ministr vnitra Roberto Maroni potvrdil po příjezdu do Bruselu, že Itálie bude chtít od evropských partnerů pomoc.

Zatím je to jen 5 tisíc lidí, uklidňuje Švédsko

Švédský ministr pro přistěhovalectví v Bruselu ale upozornil, že jeho země loni přijala 32.000 uprchlíků a nikdo jí při tom nepomáhal. Zatím to prý také nevypadá na biblický exodus, o kterém hovoří Italové. Podotkl, že ví zatím jen o asi 5000 lidech, kteří se dostali z Tuniska na italský ostrov Lampedusa. Podobně se vyjádřili třeba i zástupci Německa nebo Rakouska.

Rakouská ministryně vnitra Maria Fekterová rovněž zmínila zhruba 5000 uprchlíků na Lampeduse, přičemž to je podle ní počet, který může Itálie zvládnout sama. Podle ní je třeba dát pozor na to, zda jde spíš o ekonomické přistěhovalce, nebo o ty, kteří žádají o azyl. Těch je podle ní v případě Lampedusy nesrovnatelně méně.

"Tunisko není problémem, problémem je to, co se děje v Libyi," reagoval na to ale Maroni. "Bojím se toho, co se děje v Libyi, nejen kvůli dopadům na Itálii, ale i kvůli tomu, že co se bude v Libyi dít v příštích letech," dodal.

Z Itálie zaznívají obavy, že kvůli současným nepokojům v severoafrických zemích, zejména v Libyi, by se mohla z této oblasti přivalit vlna nejméně 200.000 až 300.000 přistěhovalců, jak podotkl ministr zahraničí Franco Frattini. Maroni dnes připustil, že by to mohlo být ještě o poznání víc, protože v Libyi je prý zhruba milion až milion a půl nelegálně pobývajících cizinců.

"EU se obává exodu, který bude následovat po Kaddáfího pádu," píše vednes titulek týdeníku European Voice, který připomíná masivní demonstrace a násilné střety mezi kritiky a přívrženci libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, které si už vyžádaly několik stovek mrtvých.

Libyjské úřady, které Brusel kvůli podněcování k násilí kritizoval, navíc varovaly EU, že by v případě jejího vměšování do situace mohly přerušit spolupráci s unií v boji proti nelegální migraci.

Právě přes Libyi vedou významné cesty nelegálních přistěhovalců z Afriky do Evropy. Tato severoafrická země má zhruba 2000 kilometrů dlouhé mořské pobřeží a navíc 4000 kilometrů dlouhou hranici se šesti sousedními africkými státy. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že v Libyi je nyní kolem 1,5 milionu nelegálních migrantů převážně ze subsaharské Afriky.