Nejdřív švejk, teď atomový kníže. Takové přezdívky si po své návštěvě Vídně vysloužil od rakouských médií český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Poté, co v Rakousku prohlásil, že se Česko bez jaderné energie a Temelína neobejde, s čímž rakouská strana nesouhlasí, ho za atomového knížete označil deník Österreich.
Už ve čtvrtek přitom rakouský deník Die Presse ve svém vydání kritizoval českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Podle listu politik "zmutoval" z ochránce práv, který se stavěl proti jaderné energii a takzvaným Benešovým dekretům, v "dobrého vojáka Švejka".
Deník Österreich píše o návštěvě českého ministra zahraničí v ironickém tónu. Podle něj by prý mělo Rakousko akceptovat, že jaderná energie v Evropě platí za alternativu. "Rozhodnutí ohledně výstavby poruchového reaktoru Temelín padne prý v Česku," napsal deník na svém webu. Dodává, že podle "atomového knížete" Česko bohužel neleží na Sahaře nebo u Severního moře, aby mohlo získat energii ze slunce či větru. Tento příměr Schwarzenberg použil na tiskové konferenci.
"Atomový kníže svítí ve Vídni"
Web oe24.at píše, že Rakousko, které dlouhodobě odmítá jadernou energii, sice dostane informace o Temelínu, nebude do věci mít ale právo mluvit. Schwarzenbergovu fotografii ze schůzky s rakouským ministrem zahraničí navíc grafik upravil fotomontáží. Přidělal mu na ní brýle, které mají místo skel žlutočerné symboly jaderné energie. Zprávu zároveň list uvedl ironickým titulkem "Atomový kníže svítí ve Vídni".
Také deníku Der Standard Schwarzenberg zopakoval, že Rakousko získá všechny informace a bude moci říct, pokud se mu něco nebude líbit, ale rozhodne Česko. "Právo na odvolání v nějaké formě - to nemůže existovat," řekl listu Schwarzenberg.
Na otázku v rozhovoru v deníku Wiener Zeitung, zda by výstavba Temelína nemohla rakousko-české vztahy znovu poškodit, český ministr odpověděl: "Myslím, že méně než dřív, protože jsme prostě vybudovali informační mechanismy. Rakousko bude o každém opatření, o každém kroku plně informováno. Nebudou existovat žádná tajemství".
Tradičně: Benešovy dekrety
Dalším sporným tématem vedle Temelína jsou takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě Němci v Československu přišli po nacistické okupaci o majetek a občanská práva. Wiener Zeitung se šéfa české diplomacie ptá, čeho se vlastně týkají obavy, kdyby se tyto poválečné zákony zrušily.
"Nejdřív je nutné říct, že se dnes každý, i když by byl rodilý Angličan, může v České republice usadit. Nemůžeme ale navodit stav před 70 lety, protože vlastnické poměry se mezitím upevnily naprosto jinak," uvedl Schwarzenberg.
Dodal ale, že v Česku se mínění mění. "Před 20 lety byl silněji rozšířený názor, že bylo správné, co se po druhé světové válce stalo. Dnes je plno publikací, které ukazují, že to tehdy opravdu nebyl žádný pěkný příběh," řekl listu Wiener Zeitung.
