Německý filozof Peter Koslowski podal u německého ústavního soudu stížnost na výjimku z Listiny základních práv EU Lisabonské smlouvy, kterou má i Česká republika. Podle profesora amsterodamské Svobodné univerzity tato "dodatečná nařízení" diskriminují německé občany. Koslowski to uvedl v tiskovém prohlášení.
Podle Koslowského jsou výjimky, které si vyjednalo také Polsko a Velká Británie, v rozporu s německou ústavou, se základním právem člověka nebýt diskriminován, se zárukami majetkových práv a s rozhodnutím spolkového ústavního soudu, které zakázalo omezování německé suverenity Evropskou unií, při němž jsou porušována práva Němců.
Filozof proto žádá, aby ústavní soudci nařídili berlínské vládě, aby zabránila vstupu v platnost těmto výjimkám a tím i Lisabonské smlouvě před 1. prosincem letošního roku, kdy má dokument reformující fungování EU začít platit. "Tato dodatečná nařízení totiž brání německým občanům, aby se dovolávali Evropského soudního dvora v majetkových otázkách, které se týkají Poláků a Čechů," zdůraznil Koslowski.
Podle Miroslava Kunštáta z Katedry německých a rakouských studií FSV UK je jen malá šance, že by Koslowski se svou stížností uspěl. Podle spolkové ústavy sice může i jednotlivec podat stížnost k ústavnímu soudu v Karlsruhe, pokud se týká otázky lidských práv. "Soud ale více než 95 procent žádostí jednotlivců a neziskových organizací vyloučí z formálních důvodů," upozorňuje Kunštát.
I pokud by stížnost ústavní soud skutečně projednával, není příliš pravděpodobné, že by filozof, který je známý z německých novin jako lehký provokatér, uspěl. "Předmětná souvislost může být spíše u Evropského soudního dvoru v Lucemburku. Tam by mohla být šance na úspěch vyšší," myslí si Kunštát a dodává, že soud v Lucemburku se ale touto otázkou může zabývat až poté, co výjimka vstoupí v platnost. A to bude nejdříve v roce 2011.
"Klausovu výjimku" kritizovali sudetští Němci již během vyjednávání. Vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení koncem října uvedlo, že je pro něj "jednoduše nepřijatelné", aby byly výjimkou pro Českou republiku dodatečně potvrzovány "zločiny proti lidskosti" na sudetských Němcích a německých vojácích.
Výjimku z Listiny základních práv EU získalo Česko koncem října na základě požadavku prezidenta Václava Klause. Ten požadoval pro Česko záruky, že přijetím Lisabonské smlouvy nevznikne nová záminka k obnovení nároků sudetských Němců a pokusům o prolomení Benešových dekretů.
Na základě dohody české vlády se švédským předsednictvím nakonec v Česku nebude platit celá Listina základních práv EU, stejně je tomu i v Polsku a Británii.
Výjimka by měla být součástí připravované přístupové smlouvy s Chorvatskem, právně by tedy začala platit nejdříve v roce 2011, možná i později.
