Komunistický prezident Moldavska odstoupil, předal moc prozápadním politikům

Moldavský komunistický prezident Vladimir Voronin v pátečním televizním projevu oznámil, že odstoupil z prezidentské funkce a další směřování země je nyní v rukou jeho oponentů. "Předal jsem moc do rukou nových politických představitelů s těžkým srdcem," uvedl prezident ve stanovisku publikovaném v dnešních novinách.

Muž, který zastával post moldavského prezidenta od roku 2001, neskrýval svou nedůvěru k prozápadním politikům, kteří nyní usilují o zvolení nového prezidenta a podle svých prohlášení chtějí vést tuto chudou zemi v příštích letech směrem ke vstupu do Evropské unie.

„Nevěřím, že politici, kteří se spojili na základě negativních emocí dokáží zemi nabídnout pozitivní program,“ řekl Voronin s narážkou na to, že čtyři víceméně liberální a prozápadní strany se shodují hlavně v odporu proti vládě komunistů.

Funkci hlavy státu nyní dočasně přebírá předseda parlamentu a jeden z lídrů prozápadní koalice Mihai Ghimpu. Jeho volba do funkce letos v srpnu ale vyvolala ostrý odpor komunistů, kteří zpochybnili její legálnost. Ústavní soud nicméně ve středu jejich stížnost zamítl.

Střídání prezidentů: Místo komunisty bývalý komunista

Moldavský parlament, který byl zvolen v červencových předčasných volbách, se tak nyní může soustředit na svůj hlavní úkol - zvolit novou hlavu státu. Žádný ze dvou hlavních bloků ale nedisponuje dostatečným počtem hlasů. Komunistické straně chybí k potřebné třípětinové většině třináct hlasů, prozápadně orientovaným stranám schází osm poslanců.

Za hlavního kandidáta čtyřech stran protikomunistické kolice je považován vůdce Demokratické strany a bývalý komunista Marian Lupu. Ten v minulých letech působil jako ministr ve Voroninově vládě i jako mluvčí komunisty ovládaného parlamentu, řady Komunistické strany ale opustil letos v červnu a přijal nabídku stát se lídrem právě Demokratické strany.

Pokud se parlamentu nepodaří prezidenta zvolat, bude rozpuštěn a proběhnou předčasné volby. V tom případě by se opakoval scénář z letošního léta. Moldavané totiž poprvé volili v dubnu, po protestech veřejnosti proti manipulacím a přepočtení hlasů ale komunistům k třípětinové většině chyběl jediný „zlatý hlas“ a hlavu státu zvolit nedokázali. V červenci tak proběhly předčasné volby, ze kterých vzešel současný parlament.

Vladimír Voronin stál v čele Moldávie od roku 2001, byl zvolen dvakrát po sobě a podle ústavy tak již nemůže znovu kandidovat. Z moldavské politiky ale nemizí tento téměř sedmdesátiletý muž nadobro – zůstává poslancem za Komunistickou stranu.